Máme nového biskupa

Těsně před vánočními svátky došlo k události, která má velký význam pro budoucnost naší diecéze: novým litoměřickým biskupem byl jmenován Stanislav Přibyl. Většinou nás to nepřekvapilo, protože Přibyl v naší diecézi působil sedm let jako generální vikář (2009-2016) a dodnes zůstává duchovním správcem poutního místa Horní Police. Má i další zkušenosti z církevního managementu: před svým příchodem do Litoměřic byl provinciálem redemptoristů a v posledních letech generálním sekretářem biskupské konference.

Nového biskupa čekají velké úkoly. Jedním z nich je reorganizace farností, kterou připravoval Stanislav Přibyl už v době, kdy byl v Litoměřicích generálním vikářem. V tom bude ve své nové pozici jistě pokračovat. Jde zejména o sdružování velkého množství farností do funkčních pastoračních celků. V současné době máme 77 farních obvodů, ale ani pro ně nebude za nějakých dvacet třicet let dostatek kněží. A k tomu jsou zde stovky kostelů, do kterých nikdo nechodí, ale musíme se o ně starat. Je tedy třeba hledat dlouhodobou strategii, jak tyto problémy řešit.

Jedna věc je jasná: mnohem víc odpovědnosti budou muset převzít laici, ti ovšem musí dostat taky spravedlivou mzdu. V diecézní synodní syntéze se "konstatuje přetíženost kněží věcmi ekonomickými, administrativními, technickými, pak jim nezůstává čas a energie na pastorační práci. Laici nabízí spolupráci v rámci svých odborných znalostí a schopností. Očekávají však ochotu faráře přenechat jim odpovědnost a také vytvoření adekvátních právních a finančních podmínek."

Biskup by měl být iniciátorem takových změn v diecézi, které by toto všechno umožnily. Měl by v duchu současného synodního procesu přispět k tomu, aby se z církve klerikální postupně stávala církev synodální. Mnoho konkrétních inspirací mu k tomu nabízí právě syntéza ze synodních skupin, které se scházely ve farnostech před dvěma lety.

Kromě správy své diecéze má každý biskup ještě další úkol: je členem biskupské konference, která udává tón katolické církvi v celém Česku, a má taky zásadní vliv na to, jak tu církev vnímá veřejnost. Biskupové společně plánují různé pastorační strategie, vyjadřují se k veřejnému dění. Biskupská konference je přitom kolektivní orgán, rozhoduje se tam hlasováním a nikdo nemá právo veta. Takže velmi záleží na tom, na jakou stranu se nový biskup postaví v různých kontroverzních tématech. Věřím, že i na této úrovni podpoří církev, která bude srozumitelná, otevřená, milosrdná.