Bohoslužba v Poslanecké sněmovně (13. 7. 2023)

Chtěl bych připomenout dva nedávné svátky: sv. Benedikta (11.7.), patrona Evropy, zakladatele západního mnišství; Cyrila a Metoděje (5.7.), spolupatrony Evropy, konkrétně její "východní plíce", na kterou kladl důraz papež Wojtyla, ale kterou dnes krutě diskredituje moskevská pravoslavná církev v čele s patriarchou Kirillem. V politice potřebujete moudrost – zvlášť když se musíte konfrontovat s těmi, kdo ji nemají. Kde ji brát? Nabízím tři impulzy: Boží slovo, papež František, Skellig Michael.

BOŽÍ SLOVO: čtení ze svátku sv. Benedikta: Přísloví 2,1-9 + verše 10-15, 20-22. Je třeba spojit rozum / ratio (věda, poznání, odbornost…) s vírou / spiritualitou / Duchem svatým. Samotné ratio může vést k válkám, ať už k těm ostrým, nebo k těm kulturním, protože každý umí svou pravdu nějak racionálně zdůvodnit:

"Chceme-li porozumět člověku a jeho potřebám, chceme-li poznat to podstatné v něm, nesmíme samozřejmost našich pravd klást proti sobě. Ano, máte pravdu. Všichni máte pravdu. Logikou se dá všechno dokázat. Pravdu má i ten, kdo svaluje všechny bolesti svět na hrbaté. Vypovíme-li boj hrbatým, brzy budeme strženi jeho zápalem. Pomstíme zločiny hrbatých. A hrbatí se jistě také dopouštějí zločinů.

Chceme-li se dobrat toho podstatného, musíme na chvíli zapomenout na vše, co nás rozděluje, neboť v patách tomuto rozdělení jde celý korán nechvějných pravd a z nich plynoucího fanatismu. Je možné dělit lidi na pravičáky a levičáky, na hrbaté a nehrbaté, na fašisty a demokraty, a ta dělítka jsou nevývratná. Ale pravda, jak víte, spočívá v tom, co svět zjednodušuje, ne v tom, co tvoří chaos. Pravda, to je řeč, která nám přibližuje vesmír.

Nač se přít o to, která ideologie je lepší? Jestliže je možné všechny je vysvětlit, je možné i všechny je vyvrátit, a podobné spory budí jen pochybnosti o lidském štěstí. A přitom všude kolem nás mají lidé stejné touhy." (Exupéry, Noční let)

Proto je nutná kromě rozumu taky moudrost, která vychází z duchovního zakotvení. Jen Boží nadhled vede k pochopení, smíření protikladů. O to se pokouší synodální proces v církvi, kde jsou názorové rozpory často podobné jako v politice.

PAPEŽ FRANTIŠEK: To neznamená vzdát se pravdy tam, kde ji lze poznat. František (Fratelli tutti) mluví proti relativismu (206); ale zároveň vyzývá k dialogu a otevřenosti, protože pravdu stále hledáme (221). V církvi i v politice prožíváme napětí mezi prosazováním pevných hodnot a respektem k jiným názorům a zkušenostem. Kritériem pro rozhodování by měla být úcta k lidské důstojnosti = křesťanská láska.

"Relativismus není řešením. Pod maskou tolerance přenechává relativismus interpretaci mravních hodnot vposled těm, kdo mají moc, a ti je definují podle toho, jak jim to vyhovuje. Pokud neexistují objektivní pravdy ani stabilní principy kromě uspokojování vlastních tužeb a bezprostředních potřeb, pak si nelze myslet, že politické programy či moc zákona budou dostatečné. Pokud se korumpuje kultura a není již uznávána žádná objektivní pravda či všeobecně platné principy, budou zákony pojímány jenom jako svévolné příkazy, popřípadě překážky, kterým je třeba se vyhýbat." (FT 206)

"Nikdo nemůže vlastnit celou pravdu nebo uspokojit všechny své touhy, protože to by vedlo ke zničení druhých tím, že jim upřeme jejich práva. Falešné pojetí tolerance musí ustoupit dialogickému realismu u těch, kteří zůstávají věrni svým principům a uznávají, že druzí mají právo jednat podobně. To je ono opravdové uznání druhých, které dokáže jenom láska. Znamená to postavit se na místo druhého, abychom objevili, co je na jeho motivacích a zájmech autentické nebo alespoň pochopitelné." (FT 221)

SKELLIG MICHAEL: Máte před sebou dovolenou, já už ji mám za sebou. Vydal jsem se na pouť Meč svatého Michaela. Jeho pomyslný hrot Skellig Michael je ostrov u západního Irska: odlehlost, výška, moře – prostředí, kde silněji vnímám Boha. Moc vám přeji něco podobného. O dovolené, ale i během roku.