Co důležitého si můžeme vzít dnes z odkazu sv. Cyrila a Metoděje?

V saském městě Pirna, kousek od Děčína, je jeden z historicky prvních nacistických vyhlazovacích táborů: ještě předtím, než byla založena pověstná Osvětim, tam během jednoho roku bylo zavražděno v plynových komorách 14 tisíc lidí s psychiatrickou diagnózou – jejich život neměl pro nacistický režim žádnou hodnotu. Zaměstnanci, kteří tam pracovali,...

Apoštolové jsou smutní z Ježíšovy smrti, vyděšení z nepřátelství Židů. Ale přichází Ježíš, a odchází smutek i strach: Pokoj vám! Boží pokoj jako klíčová hodnota židovské i křesťanské víry – Bůh dárce pokoje.

Našel jsem promluvu, kterou jsem měl na Květnou neděli roku 2013, jedenáct dní po volbě papeže Františka. Až mě zamrazilo, jak se během těch dvanácti lety moje naděje, ale i moje obavy naplňují. Tady je celé to kázání, beze změn.

Církev je dnes v krizi jako Německo po holokaustu (Halík). Selhala ve svém nejcitlivějším místě - v dodržování přísné sexuální morálky, kterou si sama stanovila a kladla na ni ve své pastoraci možná větší důraz, než bylo zdrávo.

Otec přijímá marnotratného syna s otevřenou náručí. Přijme i každého z nás, pokud se k němu vrátíme s upřímnou lítostí. Jak nám k tomuto návratu pomáhá svátost smíření?

Na hoře Nebo, východně od Jordánu, 1200 m nad hladinou mrtvého moře, se dnes nachází malý františkánský klášter a pamětní kámen s nápisem, že zde zemřel Mojžíš, starozákonní prorok a osvoboditel z egyptského zajetí.

Výzva k odstranění trámu ze svého oka platí nejen pro kažédho jednotlivce, ale taky pro církev jako společenství.

Vždycky, když dám do veřejného prostoru nějaký názor, dostanu souhlasné i nesouhlasné reakce. To je v pořádku, učíme se diskusí. Některé komentáře jsou však odsuzující, někdy až nenávistné: "jsi zaprodanec ďábla, skončíš v pekle," apod.