Kázání, která jsem pronesl za téměř čtyřicet let svého kněžství, už by se mohla počítat na tisíce. Zde si můžete přečíst některá z nich, průběžně budu doplňovat další.

Nedivím se, že se Hospodin rozhodl vyhladit lidstvo: stvořil dvě krásné bytosti – muže a ženu, ale během pár generací tady měl spoustu hlupáků, lhářů, podvodníků, násilníků, vrahů. Chtěl udělat restart jen s tím nejlepším a s jeho rodinou. Když se dívám kolem sebe, tak si říkám, že by ho to mohlo napadnout i dnes…

• Takové standardní uvedení do postní doby, tradiční církevní řeč o tom, jak máme žít 40 dní pro Pána, pomáhat trpícím a odepírat si přízemní potěšení…

"Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen..." (1 Kor 7,32-34)

Někdy mi lidé říkají: Bibli čtu každý den. Za pár let ji přečtu celou, a pak začnu zase od začátku. Úplně jí nerozumím, ale netrápí mě to, mám dobrý pocit, že jsem v kontaktu s Bohem.

Každá doba má své proroky – lidi, kteří burcují, motivují, ukazují cestu. Je třeba jejich hlas rozeznat mezi mnoha jinými hlasy, a brát ho vážně. (Kázání z 2. neděle v mezidobí, 15.1.2012)

Jan Křtitel ukazuje na Ježíše a posílá své učedníky za ním. To není nic samozřejmého! Každý politický i náboženský vůdce přece touží po tom, aby za ním šlo co nejvíc lidí. Často je to přímo smyslem jeho života: rozšiřovat počet svých posluchačů, formovat je podle svých představ. Běda, kdyby mu je chtěl někdo vzít, nebo je chtěl učit něco jiného!...

Zrozeni z Boha

07.01.2024

Pokud jste někdy navštívili ruiny antického Efezu, dáte mně jistě za pravdu, že to bylo na svou dobu obrovské město a že bylo nabité bohatstvím a uměleckou tvorbou jako málokteré jiné. Říká se, že v dobách rozkvětu římské říše to bylo druhé největší a nejvýznamnější město hned po Římu. Efez byl také významným náboženským střediskem, hlavním...

Obraz Petra Brandla na výstavě Příběh bohéma: Simeon s Ježíškem - ten jeho udivený pohled, který směřuje ne k dítěti, ale někam dál; ne k tomu zázraku nového stvoření, ale k původci toho zázraku!

Letošní vánoce prožíváme ve stínu tragédie, která se odehrála před několika dny na Filozofické fakultě v Praze. Zároveň však máme na mysli dvě další tragédie, mnohem větší, které se dějí už dlouho, a taky nedaleko nás: válku na Ukrajině a v Gaze. To všechno je o to děsivější, že jsme žili v Evropě desítky let v míru, války ani masové...