Evangelium o dělnících na vinici: všichni jsme takoví dělníci, pracujeme pro svou rodinu, pro farnost, máme užitečné zaměstnání a snažíme se ho dělat dobře. Ale Ježíš nám to trochu staví na hlavu: říká, že i kdybychom nepracovali naplno, i kdybychom dokonce stihli jen malý zlomek toho, co by se od nás očekávalo, tak on se na nás nezlobí. Naopak, i...

V Teplicích dnes máme poutní slavnost Umučení Jana Křtitele. (Mk 6,17-29)

Vzpomněl jsem si na starý křesťanský vtip: podle čeho se rozezná misionář katolický a evangelický? Evangelický vede k úctě k Pánu Ježíši a k věrnosti Božímu slovu, katolický k úctě k Panně Marii a k věrnosti papeži.

Kázání na 20. neděli v mezidobí, cyklus A

Drazí členové naší rodiny – Martinkovy a Slukovy,

Mimořádná setkání, při nichž Bůh oslovuje člověka, se neodehrávají uvnitř chrámů, ale venku, v přírodě. Třeba "v jemném vánku" (1 Král 19,9-13). Mluvil jsem o tom v kázání na 19. neděli v mezidobí roku 2011 v kostele Sv. Kříže v Praze Na příkopech.

Církev se po staletí snažila vymýtit herezi – vytrhat plevel, pokud možno i s kořeny. K čemu to vedlo? K násilí, inkvizici, válkám proti heretikům, spolčování s politickou mocí. A v posledním století, kdy už církev neměla takovou moc, k diskriminaci teologů či biskupů, kteří mluvili nebo jednali jinak, než to očekával Řím: Hans Küng, Teilhard de...

Včera jsem byl na pouti v Modlanech, kde oslavují svatého Apolináře. Ten rozséval Boží slovo už někdy ve druhém století v antické Římské říši, v Ravenně. Tam ho brali vážně, církev se tenkrát rychle šířila. Dnes celý svět obdivuje jejich nádherné mozaiky. Někteří se ovšem cítili křesťanstvím ohroženi, tak Apolináře napadli a zabili. To symbolizuje...

Ke komu můžeme dnes přirovnat biblického Matouše? Byl by to kolaborant s cizí mocí, který demonstruje na podporu Putinovy agrese? Nebo podvodník, který hrabe jen pro sebe? Nebo šiřitel dezinformací a konspirací? Rozhodně by nám ten člověk nebyl moc sympatický, a nejspíš bychom se s ním vůbec nebavili. Ježíš ale právě Matouše volá mezi své nejbližší...

Našel jsem kázání ze 7. neděle velikonoční roku 2020. Promítá se do něj čas nejistoty po první vlně covidu. Stojí za to si ho dnes připomenout - pandemie sice skončila, ale nejistotu prožíváme stále.