Podle Bible stvořil Bůh člověka jako svůj obraz. Stvořil ho jako bytost, která je dobrá, která má šířit dobro kolem sebe. Ale Boží nepřítel – had – vložil do toho dobrého díla plevel v podobě zla. Člověk měl svobodu, mohl se bránit, ale neudělal to. Podlehl hadovu svádění. Od té doby je duše člověka zaplevelená.
Salesiáni spolupracovníci slaví 150 let. Dnes můžou právě přispět k tomu, aby Don Bosko žil i tam, kde už nebudou salesiáni řeholníci.
Občas potkáváme lidi, kteří sice nevěří, ale upřímně je zajímá, čemu a proč vlastně věříme. Rozhovor s nimi může obohatit obě strany. My se zbavíme předsudků vůči nim, oni naopak můžou naši zkušenost víry konfrontovat se svými nejhlubšími životními otázkami.
Dalo by se to popsat jako srážka reality s ideologií: uzdravený slepec vypráví, jak mu Ježíš otevřel oči, ale farizeové mu nevěří, protože považují Ježíše za podvodníka. A jelikož je podvodník, tak nemohl udělat to, co prokazatelně udělal. Jejich ideologie popírá zjevnou realitu.
Jako kněz naslouchám mnoha lidem ve svátosti smíření. Rozumím jim, jsem jedním z nich; mnoho těch hříchů dělám i já. Jako vězeňský kaplan jsem slyšel i vyznání lidí, kteří spáchali těžké zločiny. Tam už nebylo snadné se s nimi ztotožnit. Jejich činy mě odpuzovaly: krást a podvádět ve velkém, surově zraňovat druhé, vzít někomu život…, tak hluboko...
Arcibiskupem ve Vídni se stal Josef Grünwidl. Jmenování bylo pozitivně přijato v rakouské církvi i společnosti. Budoucí biskup je známý svými reformními postoji. Jeho nominace potvrzuje strategii Vatikánu dosazovat do klíčových pozic osobnosti s výrazně synodním smýšlením.
Podobenství o farizeovi a celníkovi z Lukášova evangelia patrně patří k těm nejznámějším novozákonním parabolám. Každý se ale občas střídavě podobáme farizeovi nebo celníkovi. Asi jako v jiném Ježíšově podobenství: někdy svými postoji připomínáme onoho mladšího syna, jindy – žel – jeho staršího bratra (srv. Lk 15,11-32).
"Pane kaplane, proč musím tolik trpět? Žena mě vyhodila z bytu, skončil jsem na ulici. Bral jsem drogy, abych na to zapomněl. Kradl jsem, abych měl na drogy. Teď jsem ve vězení. Když říkáte, že Bůh je dobrý, proč mě v tom nechal?"
"Mými největšími klady jsou duševní vyrovnanost a to, že jsem opravdu velmi chytrý… Ne jen chytrý, ale génius… a velmi vyrovnaný génius." To je výrok jednoho ze současných globálních lídrů. Jak na vás působí, když někdo řekne něco takového sám o sobě? Navíc v situaci, kdy ho většina lidí hodnotí jinak? Asi to vnímáme jako nabubřelost, pýchu,...
