V době postní jsme se v nedělních čteních setkali se starým křesťanským dilematem: je pro naši spásu důležitější víra nebo skutky? Ani jedno ani druhé – nejdůležitější je Boží milost, která zároveň ospravedlňuje i dodává energii k dobrým skutkům.
V sobotu 2. března byl v litoměřické katedrále sv. Štěpána slavnostně konsekrován a uveden do funkce nový biskup Stanislav Přibyl. Čekají ho velké úkoly. Většina diecéze se totiž nachází v Sudetech, které byly hluboce poznamenány výměnou obyvatel po druhé světové válce. V kontextu následné komunistické perzekuce to vedlo k téměř úplnému...
Setkání se zářícím Ježíšem a dvěma starozákonními proroky bylo pro tři apoštoly velmi silným zážitkem. Nechápali jeho smysl. Ale přijali ho jako dar.
V Katolickém týdeníku vychází úvahy ke křížové cestě. Napsali je pracovníci a pracovnice v pastoraci, kteří mají zkušenosti s různými skupinami trpících lidí. Mě požádala redakce o úvodní text.
Redaktoři Katolického týdeníku se ptali lidí, kteří pracují v sociální a pastorační oblasti, koho vnímají jako blízkého člověka, a z čeho podle nich blízkost vychází. Za sebe jsem odpověděl takto:
Jan nebyl světlem, ale svědčil o světle. Zůstával pokorně ve stínu svého Mistra. Někteří ale šíří spíš vlastní tmu než Boží světlo.
Jak můžeme dnes porozumět podobenství o hostech na svatbě? Kdo jsou ti pozvaní, kteří odmítli přijít? Kdo jsou ti lidé z ulice, kteří nakonec přišli? A kdo je ten, kterého museli vyhodit, protože neměl svatební šaty?
Jedním ze symbolů církve je loď, která nám poskytuje bezpečí na rozbouřeném moři života. Někdy však musíme z té lodi vystoupit a kráčet po moři, abychom zakusili, že naším nejhlubším bezpečím není loď, ale Bůh sám.
Když Ježíš navštívil učedníky po svém vzkříšení, pozdravil je slovy "Pokoj vám!" Stejně i dnes zdraví biskup Boží lid v úvodu bohoslužby: "Pokoj vám!" A dříve, než se připojíme k eucharistické hostině, přejeme si tento pokoj navzájem – každý každému.
