K postnímu pastýřskému listu

• Takové standardní uvedení do postní doby, tradiční církevní řeč o tom, jak máme žít 40 dní pro Pána, pomáhat trpícím a odepírat si přízemní potěšení…

• Co jsem si z něj vytáhl pro dnešní kázání?

• Světový den nemocných (výročí lurdského zjevení – 11. 2. 1858): prožíváme nemoci na úrovni osobní a společenské. 

• Nemocný člověk: učit se s ním soucítit, naslouchat mu, léčit ho nejen medicínou, ale taky lidskou blízkostí.

• Nemocné lidstvo: nezavírat oči před realitou válek, násilí, migrace, chudoby, hladu, nenávisti; umět se vždy postavit na stranu dobra; uzdravovat své nejbližší okolí – pravdivostí, laskavostí, vstřícností; přispívat k pokoji modlitbou a důvěrou v Boha.

• Církev jako polní nemocnice (papež František): pomáháme k uzdravení, nebo šíříme nemoc? Odstrašující příklad: Katolická teologická fakulta UK – modlit se za dobrou volbu děkana (14. 2.)!

• Jmenováním olomouckého arcibiskupa je téměř (s výjimkou Prahy) dokončena generační výměna našeho biskupského sboru: povede to ke zlepšení obrazu církve ve společnosti? Stane se církev polní nemocnicí? Bude více synodální?