Přiznat chybu (1. neděle adventní)

Když se lidskému společenství nevede dobře, nemusí to být Boží trest za špatné jednání, ale může to být důsledek toho špatného jednání. To si uvědomuje Izaiáš, když přednáší Bohu svou kající modlitbu; můžeme si to uvědomit i my: "Zvadli jsme všichni jak listí, nepravost nás unášela jak vítr…"

Je dobré přiznat si své chyby a poučit se z nich; většina lidí ani institucí to neumí. Když je politik obviněn z podvodů nebo korupce, všechno popře. Když je kněz obviněn se sexuálního zneužívání, všechno popře. Když je státní instituce obviněna z liknavosti při vyřizování žádostí, všechno popře. Když je církev obviněna, že působí zbytečnou bolest mnoha svým členům, všechno popře. Když je manžel/ka obviněn/a z nevěrnosti, všechno popře. Když je kdokoliv obviněn z čehokoliv, jakoukoliv vinu odmítá.

Pak se ale nelze divit, že se věci nemění. Náprava je možná jen tehdy, když se chyba přizná.