První zasedání synody (SM 6/2023)
V říjnu proběhlo ve Vatikánu první zasedání synody o synodalitě. Poprvé v historii se ho zúčastnili s hlasovacím právem kromě biskupů také laici, včetně asi padesáti žen. Účastníci seděli ve smíšených skupinách kolem kulatých stolů. Do práce malých skupin neměli přístup novináři, každý den ale proběhl brífink, na němž byli o zásadních otázkách informováni.
Atmosféra na synodě byla opravdu jiná než dříve. Biskupové si uvědomovali, že přítomnost laiků a laiček je staví do zcela nové pozice: museli přímo naslouchat lidem, jejichž hlas slyšeli doposud často jen zprostředkovaně. To je vedlo k novému pochopení problémů a často i k přehodnocení svých dosavadních postojů. Důležité bylo i důsledné uplatnění metody duchovní konverzace: ve skupině měl každý prostor, aby bez zasahování druhých sdělil svůj pohled na věc, teprve potom bylo možné reagovat a v diskusi hledat vyzrálejší stanovisko. To vše v atmosféře modlitby, která byla posilována chvílemi ticha.
Vídeňský kardinál Schönborn v závěru pochválil tento způsob dialogu, který "rozvinul neuvěřitelný účinek" díky silnému důrazu na vzájemné naslouchání. "Skutečnost, že všechna témata byla položena na stůl otevřeně a svobodně, bez vzájemného strachu, to jsem v této podobě ještě nezažil," řekl. A tuto zkušenost synodální církve by rád předával dál.
Závěrečná zpráva, která byla odsouhlasena naprostou většinou účastníků a zveřejněna v sobotu 28. října, ukazuje, o čem se diskutovalo a k jakým závěrům se došlo. Bylo přitom předem avizováno, že od tohoto zasedání nelze čekat žádná definitivní rozhodnutí, ale spíše identifikaci klíčových témat, která bude třeba během dalšího roku prodiskutovat a odborně zpracovat. Příští zasedání, které se sejde v říjnu 2024, pak už může přinést konkrétní návrhy reforem. Jejich realizace je v pravomoci papeže, ten ale předem avizuje, že jim nebude bránit.
Podle závěrečné zprávy by se tedy měla církev v následujícím roce zaměřit zejména na tyto úkoly:
- Vnést do svých struktur na všech úrovních synodální způsob komunikace a rozhodování; základním prvkem je posílení pastoračních rad farností a diecézí.
- Prožívat sounáležitost s oběťmi válek, migrací, zneužívání a sociální nerovnosti, nabízet jim pomoc a spolupracovat s lidmi dobré vůle na eliminaci příčin těchto problémů.
- V dialogu se zástupci ostatních křesťanských církví hledat cesty ke společnému prožívání víry, včetně vzájemného sdílení svátostí, a také ke společné realizaci evangelizačního poslání.
- Přivést k plnému uskutečnění nauku druhého vatikánského koncilu o všeobecném kněžství, tedy o stejné důstojnosti a společném poslání laiků a kléru.
- Hledat cesty k rovnoprávnému postavení ženy v církvi; otevřít ženám přístup k rozhodovacím pozicím; prostudovat možnost případného jáhenského svěcení žen.
- Upravit formaci budoucích jáhnů a kněží, aby byla více propojena s životem Božího lidu; prostudovat, zda je nutné trvat na povinnosti celibátu pro diecézní kněze.
- Pokud jde o kontroverzní otázky jako genderová identita, vztahová orientace, krize rodiny, sexuální morálka apod., je třeba v dialogu s humanitními vědami hledat takové pochopení, které by lépe odpovídalo současnému stavu poznání a nezraňovalo by konkrétní osoby.