Teze k diskusi o synodalitě (České Budějovice, Čtyři Dvory)

02.02.2023

Od Konstantina do 20. století byla církev postavena na monarchickém - klerikálním systému: vládne vrstva nadřazených úředníků (kněží a biskupů), ostatní věřící nemají žádný podíl na rozhodování. Pak tři fáze probuzení laiků: katolická akce (apoštolát laiků pod vedením biskupů), II. vatikánský koncil (stejná hodnota a lidská důstojnost laiků a kléru), synoda o synodalitě (snaha vytvořit i laikům prostor pro účast na rozhodování).

Kde jsme teď? Na rozdíl od všech předchozích synod tato jde k základu: dává slovo všem, otvírá tabuizovaná témata, připouští možnost reforem.

Máme farní, diecézní, národní i globální syntézy. Na příslušných úrovních s nimi můžeme pracovat. To lze dělat zcela konkrétně a hned. Kontinentální synody budou hledat, co je třeba řešit celocírkevně.

Základní směřování odkrývá Dokument pro kontinentální etapu "Rozšiř prostor svého stanu". Vychází ze zjištění, že mnoho věřících se v církvi necítí doma, a mnoho hledajících v ní nenachází přijetí.

I na tom se dá pracovat hned - například: přijímat ve farnostech a společenstvích LGBTQ osoby, respektovat i jejich partnerské vztahy, umožnit přístup ke svátostem partnerům v neregulérních situacích, vytvářet funkční pastorační rady, dávat řídící odpovědnost laikům, včetně žen, tam, kde je to možné, hledat funkční a transparentní financování, pokusit se aktivně ovlivnit proces nominace biskupů...

To, co nelze hned, je možné připravovat - viz německá synoda (témata: moc v církvi, postavení ženy, způsob života kněží, přehodnocení sexuální morálky), diskuse na Dominkánské 8, moje komentáře na YouTube. Podporovat postupný vývoj (evoluci), ale počítat s odporem.