Synoda řeší spoustu důležitých otázek. V pozadí však stojí strach ze ztráty moci.

Ve většině povolání se dnes požaduje celoživotní vzdělávání. Vzhledem k rychlému rozvoji všech oborů je to naprosto nutné. A platí to i v církvi.

Svět i církev je v krizi. Přitom víme, co je třeba dělat. Ale neděláme to.

Pro pochopení současné mládeže je třeba vnímat, čím se mladí lidé odlišují od starších generací. Pokusil jsem se o to ve své knížce ZTRACENÁ GENERACE? z roku 2005. Zde je jedno z témat, jimiž jsem se zabýval.

Kázání ke slavnosti sv. Václava z roku 2014: potřebujeme moudré vládce. Ale i každý z nás nese svůj díl odpovědnosti na životě společnosti.

Před chvílí jsem se vrátil z kostela svatého Michala, kde jsem od roku 1969 ministroval a v roce 1982 jsem tam měl primici. Kamarád Josef Hurt mě pozval, abych tam měl poutní mši svatou. Tak jsem se po letech vrátil na místa, kde jsem kdysi vyrůstal a kde se utvářelo moje povolání ke kněžství.

Mladí lidé opouštějí kostely. Jsme schopni je ještě oslovit?

Při našem komunitním výletě v pondělí jsme navštívili Václava Havla v Letovicích. Kousek od náměstí je tam jeho busta z roku 2016. Do dlažby před ní jsou vystesány Havlovy citáty. Zaujal mě zvlášť jeden, který není úplně známý... snad ho rozluštíte.

23. září 1968 zemřel svatý Padre Pio, stigmatizovaný kapucín. Medicínská záhada, kterou nevyřešila ani věda dvacátého století. A psychologická záhada, protože on skutečně viděl do budoucnosti i do lidského svědomí.