Kázání na svátek Povýšení svatého kříže z roku 2012: Jak se důstojně vyrovnat s realitou kříže ve svém životě?

V neděli v Železnici: JOSEF KORDÍK slavil 50 let kněžství. Jeden z mála kněží, kteří realisticky vnímají současnou situaci víry a církve. Podepsal Chartu 77, ztratil státní souhlas, po revoluci pracoval jako kaplan ve valdické věznici. Farář na čtyřkolce.

Brněnské studio Českoho rozhlasu. Tady jsem dnes nahrával nedělní Vertikálu, s Evou Hůlkovou a Danielem Bartoněm, kteří ovšem seděli ve studiu v Praze.

Kdo manipuluje druhými ve jménu Boha, dopouští se duchovního zneužívání. To může být stejně zraňující jako jiné formy zneužití.

Během prázdnin jsem se setkal s mnoha lidmi. Jejich příběhy byly radostné i bolestné. Některé z nich vám chci vyprávět.

Do třetice ze zápisků P. Vladimíra Veškrny. Zde už je patrné, jak si na jedné straně velmi vážil Felixe Davídka, ale na druhé straně vnímal i jeho rozporuplnost.

"Mými největšími klady jsou duševní vyrovnanost a to, že jsem opravdu velmi chytrý… Ne jen chytrý, ale génius… a velmi vyrovnaný génius." To je výrok jednoho ze současných globálních lídrů. Jak na vás působí, když někdo řekne něco takového sám o sobě? Navíc v situaci, kdy ho většina lidí hodnotí jinak? Asi to vnímáme jako nabubřelost, pýchu,...

Další kapitola ze vzpomínek tajného kněze Vladimíra Veškrny. Sedmdesátá léta, tuhá normalizace. Lidé ze Státní bezpečnosti už o něm věděli, přiznal jim své kněžství, teď se s nimi setkal podruhé.

16. srpna jsem se zúčastnil Panychidy za biskupa Felixe M. Davídka u jeho hrobu na hřbitově v Tuřanech. Neznal jsem ho osobně, ale znal jsem některé kněze, které vysvětil. Jedním z nich byl P. Vladimír Julián Veškrna, člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (1925-2012). Ve svých vzpomínkách výstižně popisuje, jak tenkrát žila tajná část...