Druhý týden synody

Začal druhý týden. V tom prvním si účastníci navzájem sdělovali své zkušenosti a svá očekávání, a učili se synodnímu způsobu konverzace, jehož podstatným rysem je naslouchání druhým a naslouchání Duchu svatému. 

Zároveň z diskusí krystalizovala klíčová témata: spoluodpovědnost všech pokřtěných; úloha laiků a žen; formace bohoslovců v seminářích, ale také kněží, laiků, katechetů; revize a "debyrokratizace" církevních struktur; způsob, jak se může hierarchie stát součástí společenství; liturgie a modlitba; život s chudými, problematika migrantů. 

Společným tématem je závazek být přijímajícím společenstvím, a tedy pochopit, co je třeba změnit, aby se dveře otevřely skutečně všem. "Církev roste přitažlivostí, nikoli proselytismem" (Bendedikt XVI.).

V tomto týdnu se bude diskutovat o tom, jak může být církev plněji znamením a nástrojem sjednocení s Bohem a jednoty celého lidstva. Půjde především o vyjasnění, v čem spočívá poslání církve v kontextu globálních výzev jako je klimatická krize, sociální nerovnost, násilí, války a migrace, názorová polarizace, důstojnost minoritních a okrajových skupin atd. 

"Jaké kroky může synodální církev podniknout, aby stále více napodobovala svého Mistra a Pána, který kráčí se všemi v bezpodmínečné lásce a hlásá plnost pravdy evangelia?" (Instrumentum laboris)

Někteří účastníci jsou nakaženi covidem, synoda pokračuje za zvýšených hygienických opatření. Změnilo se také složení diskusních skupin: už nejsou rozděleny jen podle jazykových preferencí, ale také "tematicky". 

Kard. Hollerich připomněl papežovo poselství "Všichni jsou zváni, aby se stali součástí církve." Ježíš rozšířil toto společenství na všechny hříšníky. Jsme připraveni udělat totéž? Jsme připraveni tak činit i se skupinami, kvůli kterým se můžeme cítit podráždění, protože se nám zdá, že jejich způsob bytí ohrožuje naši identitu?

Kardinál Tobin se podělil o zkušenost přijetí "poutníků, kteří se cítili marginalizováni kvůli své sexuální orientaci, LGBT", v katedrále v Newarku. Ve světě "charakterizovaném vylučujícím nacionalismem, xenofobií", jehož vůdci budují hranice, chceme být otevřenou církví, v níž je místo pro všechny, protože se vnímáme jako bratři a sestry.