Evropská kontinentální synoda v Praze

Na začátku února jsem měl možnost aktivně se zapojit do evropské kontinentální synody jako jeden z deseti on-line účastníků za Českou biskupskou konferenci. Prezenčními účastníky byli pražský arcibiskup Jan Graubner, národní koordinátor Prokop Brož a členové národního týmu Hana Pohořalá a Josef Mikulášek.

Podrobné informace byly zveřejněny v Katolickém týdeníku a jsou dostupné na internetu. Za české salesiány jsem hrdý na naše bohaté zastoupení: v on-line skupině pracovala ještě představená sester FMA Zdeňka Švédová a mezi prezenční účastníky se zapojil spolubratr Martin Jílek, který přijel v rámci bulharské delegace. Jako zástupce litoměřické diecéze mě zase potěšilo, že některé myšlenky a formulace z naší syntézy se dostaly i do oficiálního vyjádření za Českou republiku, které bylo prezentováno všem účastníkům.

Mimo jiné se v něm dočteme, že "výrazným zdrojem pnutí jsou souběžné naděje a obavy různých skupin věřících, přičemž někteří se obávají, že v církvi k žádným výrazným změnám nedojde, a někteří se právě těchto změn obávají. Tyto odlišné mentality se projevují jak v interpretaci II. vatikánského koncilu, v teologii všeobecného kněžství a také v liturgii." Toto pnutí bylo zřetelné i v referátech z většiny dalších zemí. Náročným úkolem synodního procesu teď bude nastavit takové mechanismy dialogu, aby se podařilo aspoň ty nejostřejší názorové rozpory překonat a dojít ke společným řešením.

Redakční skupina převedla obsah referátů i diskusí do rozsáhlého textu, z nějž bylo zveřejněno závěrečné shrnutí. V něm se mimo jiné píše: "Konkrétně chceme, aby toto kontinentální shromáždění nezůstalo izolovanou zkušeností, ale aby se z něj stalo pravidelné setkávání založené na všeobecném přijetí synodální metody, která prostupuje všemi našimi strukturami a postupy na všech úrovních." Na to navazuje závazek předsedů biskupských konferencí, kteří pokračovali v rozpravě ještě dva dny po odjezdu většiny účastníků: "Jako plod této synodální zkušenosti se my, biskupové, zavazujeme nadále prožívat a podporovat synodální proces ve strukturách a životě našich diecézí. Zasadíme se v podpoře instrukcí Svatého otce, Petrova nástupce, pro synodální církev, která je živená zkušeností společenství, účasti a poslání v Kristu."

Nejdůležitějším výsledkem této synody je návrh témat, kterými by se letos na podzim měla zabývat celosvětová biskupská synoda v Římě:

• "Prohloubit praxi, teologii a hermeneutiku synodality. Musíme znovu objevit cosi, co je starobylé, patří to k přirozenosti církve a je vždy nové. To je naším úkolem. Děláme první kroky na cestě, která se dál otevírá s tím, jak po ní jdeme;
• zabývat se otázkou cele služebné církve jako horizontem úvah o charismatech a službách (osob svěcených i nesvěcených) a vztazích mezi nimi;
• prozkoumat podoby synodálního výkonu autority, tj. služby doprovázení společenství a zabezpečení jednoty;
• objasnit kritéria pro rozlišování v synodálním procesu i to, která rozhodnutí přísluší které úrovni, od místní po všeobecnou;
• přijmout konkrétní a odvážná rozhodnutí o úloze žen v církvi a o jejich větším zapojení na všech úrovních, a to včetně rozhodovacích procesů, při utváření i přijímání rozhodnutí;
• zvážit napětí kolem liturgie, aby synoda nově pochopila eucharistii coby zdroj společenství;
• podporovat formaci veškerého Božího lidu k synodalitě se zvláštním zřetelem k rozlišování znamení doby a s ohledem na naplňování společného poslání;
• obnovit živý smysl pro misii, překlenout propast mezi vírou a kulturou, aby se tak evangelium znovu spojilo s cítěním lidí, najít jazyk schopný vyjádřit tradici i aggiornamento, ale především jít s lidmi, a ne o nich nebo k nim jen mluvit. Duch nás vybízí, abychom v Evropě naslouchali volání chudých i volání země, a zejména zoufalému volání obětí války, které požadují spravedlivý mír."

Nevíme, jaké výsledky přinese dalších šest kontinentálních synod. Věřím ale, že vanutí Ducha svatého, jaké jsme zakusili tady v Praze, bude pokračovat i v jiných částech světa. Synoda je dlouhý proces, který si zaslouží modlitbu i aktivní podporu nás všech.