Exhortace o službě chudým

Moje první dojmy z exhortace Dilexi te (Miloval jsem tě - Zj 3,9)

--- Pomáhat chudým je základní morální imperativ křesťanství, klade na něj důraz Starý i Nový Zákon, výrazně se projevoval v celých dějinách církve. (Vidím v tom nepřímou polemiku se současnými kulturními válkami, které kladou na první místo rodinu, ale sociální otázky neřeší.)

--- Papež opakově odsuzuje politické systémy / ideologie, které tvrdí, že ekonomický růst automaticky pomáhá všem: "Je naší povinností odsuzovat diktaturu ekonomiky, která zabíjí, a uznat, že zatímco výdělky několika málo lidí exponenciálně rostou, výdělky většiny se stále více vzdalují od blahobytu této šťastné menšiny. Tato nerovnováha pramení z ideologií, které obhajují absolutní autonomii trhů a finančních spekulací." (92) (Polemika s ideologií současné administrativy USA a podobných režimů. )

--- Vyzývá křesťany k dobročinnosti, ale také k politické aktivitě ve prospěch chudých: "V některých křesťanských hnutích nebo skupinách chybí úsilí o společné dobro všech, a zejména o podporu nejslabších a nejvíce znevýhodněných. Je však třeba připomenout, že křesťanské náboženství se nemůže omezovat na soukromou sféru, jako by věřící neměli řešit i problémy, které se týkají všech občanů." (112)

--- Rozlišuje "mnoho forem chudoby: chudoba těch, kteří postrádají materiální prostředky k obživě, chudoba těch, kteří jsou sociálně marginalizováni a nemají prostředky k vyjádření své důstojnosti a schopností, morální a duchovní chudoba, kulturní chudoba, chudoba těch, kteří se nacházejí ve stavu osobní nebo sociální slabosti nebo křehkosti, chudoba těch, kteří nemají žádná práva, žádný prostor, žádnou svobodu." (9)

--- Upozorňuje na nerovnost žen a mužů: "Ženy, které trpí vyloučením, špatným zacházením a násilím, jsou dvojnásob chudé, protože mají často méně příležitostí bránit svá práva. Ačkoli v některých zemích dochází k významným změnám, v mnoha společnostech na celém světě stále zdaleka nemají ženy stejnou důstojnost a stejná práva jako muži. Něco se sice slovně vyhlašuje, ale realita křičí jiné poselství..." (12)

Víc než 60 % textu je výklad biblických textů a přehled dějin křesťanské charity - to jsou ale známé věci, na Jaboku je učíme už třicet let. Myslím, že to mohlo být mnohem stručnější a víc prostoru se mohlo věnovat konkrétním příkladům, jak realizovat toto poselství. 

Když jsem nedávno vyzýval, aby se církev hlasitě ozvala proti Donaldu Trumpovi, myslím, že tato encyklika to přesně dělá. Věcně, bez emocí, beze jména. Díky, bratře Lve!