Misijní výprava do 21. století (SM 2/2025)

V roce 1875 vyslal Don Bosko první misijní výpravu do Argentiny. Letos si tedy připomínáme 150 let salesiánské misijní činnosti.

Když salesiáni přicházeli k místním indiánským kmenům, musela být jejich práce velmi jednoduchá – mluvili přece s lidmi, kteří neměli vzdělání a neznali evropskou kulturu. Mohli jim tedy říct jen pár základních pouček, naučit je pár jednoduchých modliteb a rituálů. Získávali si je hlavně svou laskavostí a hravostí, zájmem o děti a mládež, pozorností k nemocným a trpícím. Nenutili je dělat všechno přesně tak, jak to děláme v Evropě.

Dnes je naopak Evropa misijním územím. Papež připomíná, že evangelizace je hlavním posláním církve. Přitom ale nechceme nikomu vnucovat svou víru. Chceme ji sdílet, chceme ji nabízet jako životní volbu těm, kdo o ni mají zájem. A respektovat jejich svobodu.

Mnozí přitom říkají: "Víte, ta vaše církev, ty její předpotopní názory, ty nesmyslné požadavky, ty skandály kněží a biskupů, to fakt nemusím. Ale nějaký Bůh asi je, a Ježíš je fascinující postava, od něj by stálo za to se učit." Ano, mnoho lidí hledá Boha. Ale církvi už skoro nikdo nevěří.

Možná by stálo za to učit se od Ježíše a od prvních salesiánských misionářů: říkat lidem jen to základní, to podstatné, čemu budou zároveň rozumět. A doprovázet to laskavostí, pochopením, milosrdenstvím, vstřícností.

Jako salesiáni jsme posláni k mladým. Měli bychom se tedy ptát, co dnes mladí lidé potřebují, co od nás očekávají, jak nám rozumí. Jeden student teologie zkoumal názory mladých aktivních křesťanů na některé kontroverzní otázky. Téměř polovina z nich se vyjádřila, že předmanželský sex považuje za přípustný, že celibát kněží by měl být dobrovolný, a třetina souhlasila s tím, aby osoby téhož pohlaví mohly uzavírat manželství.

Mladí lidé dnes – na rozdíl od minulých generací – nechtějí jen dodržovat zásady nebo věřit dogmatům, kterým nerozumí. A dávají to najevo, diskutují, protestují; rodiče i kněží jsou z toho často bezradní. Přitom ti mladí to nemyslí špatně, oni tomu jen chtějí přijít na kloub, chtějí tomu rozumět. A čemu nerozumí, to odmítnou.

Myslím, že to není špatně. Učíme je přece kritickému myšlení, nechceme, aby věřili všemu, co se dočtou na internetu. Nechceme, aby se nechali manipulovat od populistů a konspirátorů. Chceme, aby studovali, přemýšleli a dělali si vlastní názor. Ale když tento přístup aplikují i na církev a na její názory, může to být problém.

Tak zkusme po 150 letech začít novou misijní výpravu, tentokrát v Česku, k našim mladým lidem. Tím, že jim přestaneme dávat rychlé odpovědi, ale budeme se spolu s nimi pomalu ptát. Budeme jim naslouchat, vnímat jejich způsob vidění světa. Hledat i v jejich hlasu, co nám říká Duch svatý. Modlit se za ně a modlit se spolu s nimi. Jednoduše, s laskavostí a vstřícností.