Naše farnost se zapojila do přípravy podzimního zasedání synody (FZT 5/24)

Jak jsem psal v minulém čísle, vzniklo v naší diecézi několik skupin, které odpovídaly na otázku pro podzimní zasedání synody. Jednu z nich tvořili aktivní laici z Teplic a okolí, další skupinou byla zdejší komunita salesiánů. Nabízím několik citací z jejich zápisů.

JAK MŮŽEME POSÍLIT DIFERENCOVANOU SPOLUZODPOVĚDNOST VŠECH ČLENŮ BOŽÍHO LIDU ZA MISIJNÍ POSLÁNÍ?

Odpovědi laiků:

• Synodální církev by měla být jako rodina a společenství, kde nehraje prim hierarchie, ale spolupráce, rozdělení kompetencí, důvěra a tvorba vztahů. Aby mohla být církev synodální, je to o odvaze kněží dát lidem šanci, aby mohli synodální církev také tvořit. Tato změna potřebuje ovšem změnu smýšlení všech, kteří do církve patří.
• Důležitá je již formace seminaristů. Měli by pracovat s mládeží, v továrně, s rodinami, seniory... měli by získat praktickou zkušenost s "normálním" prostředím, zažít laického šéfa, který jim dává zpětnou vazbu.
• Největším nepřítelem misijní činnosti je okázalost církve, byrokracie, zastaralé struktury a touha po tom "být v čele".
• Biskup, jako pastýř, by se měl zajímat o pastoraci a činnost pastoračních center, scházet se s nimi, inspirovat je, doprovázet, naslouchat jim a vyjádřit (alespoň malé) uznání. Měl by finančně pastoraci podporovat.
• Pastorační a ekonomické rady by měly být řídícími orgány církve, kde se v synodálním dialogu a spolurozhodováním hledá nejlepší společná cesta. Pro začátek 1x za rok iniciovat setkání pastoračních rad z celé diecéze a farníků činných v pastoraci, aby o sobě tito lidé věděli a mohli se inspirovat příklady dobré praxe.
• V Teplicích se farnosti řídí synodálním způsobem již mnoho let. Tento způsob pastorace oslovuje zejména mladé rodiny, které rády dojíždějí ze svých farností (je jich mnoho).
• Měli bychom umožnit ženám širší zapojení v církvi, např. homilie, vedení bohoslužby slova, služba akolytky, apod.
• Odstranit nerovnost v přístupu, kdy kněz, když je laicizován, může se oženit a chodit ke svátostem, ale rozvedení, žijící ve funkčním novém manželství, ne.

Odpovědi salesiánů:

• Vzhledem k úbytku kněží bude nutné zaměstnávat laiky jako profesionály – pastorační asistenty, případně katechisty, odpovědné za farnost. Mnozí laici mají stejné teologické vzdělání jako kněží a stejné, často i lepší předpoklady pro jednání s lidmi. S tím souvisí otázka finanční: mají právo na spravedlivou mzdu. Církev musí na prvním místě investovat do lidí. Pokud bude nutná vyšší spoluúčast věřících na financování církve, pak musí být jasné, co přesně daný zaměstnanec dělá.

• Kněží a biskupové by měli být schopni týmové spolupráce, sdílení odpovědnosti, dialogické komunikace mezi sebou navzájem i s ostatními křesťany. Na to je třeba zaměřit vzdělání a formaci bohoslovců i trvalou formaci kněží. Biskup by měl kněžím stanovit a kontrolovat pracovní náplň, výsledky promítnout do finančního odměňování. V případě potřeby zajistit intervizi, příp. supervizi jejich činnosti. Měl by znát jednotlivá místa a jejich potřeby, a také schopnosti jednotlivých kněží, a podle toho je rozmísťovat.