Nový pražský arcibiskup

Co přinese církvi jmenování Jana Graubnera novým pražským arcibiskupem?

Asi víte, že jsem pobýval šest a půl roku v olomoucké diecézi - konkrétně ve Fryštáku, kde jsem zakládal Dům Ignáce Stuchlého. Při různých příležitostech jsem tam zval pana arcibiskupa Graubnera. Řešili jsme spolu i otázky týkající se pastorace mládeže, což nebylo vždycky snadné. Před rokem 2000 jsme ve Fryštáku založili sněmovní skupinku s názvem Starost a naděje. Hledali jsme v ní způsob, jak zlepšit fungování církve, aby byla více otevřená současnému světu a mladé generaci. Jejím členem byl třeba Marek Výborný, dnešní lidovecký poslanec, tehdy olomoucký student. Napsali jsme taky otevřený dopis našim biskupům - když jsem si ho teď našel, tak vidím, že jsme mluvili o stejných tématech a navrhovali stejná řešení, jaká se objevují v současném synodálním procesu: tedy problém klerikalismu a hledání možností, jak do života i vedení církve více zapojit laiky, včetně žen. Pana arcibiskupa jsme pak požádali o osobní setkání. Přijal nás se zájmem, ale celkové vyznění jsme vnímali spíše negativně: církev jedná správně, laici by jí do toho neměli mluvit a měli by poslouchat své biskupy, kteří to s nimi přece myslí dobře. A hlavně jsme byli varováni před studiem německé teologie...

Od té doby uplynulo víc než dvacet let. Já jsem mezitím získal další zkušenosti, které moje tehdejší názory jen potvrzují; církev se vydala na synodní cestu, v jejímž rámci chce tyto otázky řešit; a arcibiskup Graubner? Po celou tu dobu se projevuje jako strážce tradice, ale nevymezuje se tak extrémně a bojovně jako kardinál Duka. On sám i lidé, kteří jsou mu blízko, navíc svědčí o vnitřní konverzi, kterou prožil v souvislosti s těžkým průběhem covidu před dvěma lety, když zakusil blízkost smrti. Synodnímu procesu ve své diecézi dal zelenou, k diskusím se tam sešlo 750 skupinek, což je nejvíc ze všech diecézí. A ve výsledcích se jistě objeví podobné návrhy jako všude jinde. Navíc teď bude muset navázat na synodní proces v diecézi pražské, takže těžkým tématům, která při rozhovoru s námi před dvaceti lety snadno smetl ze stolu, se teď už nevyhne.

Graubner, vzhledem ke svému věku, bude pražským arcibiskupem jen na přechodnou dobu. Po Dukovi to jistě přinese uklidnění, církev ale zároveň potřebuje aktivně řešit nové otázky, které byly formulovány v synodních diskusích. Modleme se za to, aby k tomu měl nový arcibiskup dostatek síly i moudrosti.