Rozšiř prostor salesiánského stanu!“ (SM 1/2023)

16.02.2023

Koncem října 2022 byl zveřejněn dokument s názvem "Rozšiř prostor svého stanu!" Jde o souhrn reakcí z celého světa na synodní témata, tedy o názory mnoha milionů věřících, kteří se zapojili do místních skupin. Z jednotlivých zápisů byly vytvořeny diecézní syntézy, které pak národní týmy použily k sepsání syntéz za každou biskupskou konferenci. Těch bylo na sekretariát v Římě odesláno celkem 112.

Na přelomu září a října se sešla redakční skupina, která měla názory z těchto podkladů co nejvěrněji shrnout do globálního dokumentu. Šlo celkem o 33 lidí - mužů i žen, řeholníků, duchovních i laiků z různých částí světa. Jeden z nich popsal svou zkušenost takto: "Neměl jsem na mysli jen tlak na to, aby během dvou týdnů vznikl dokument, který je výsledkem největšího naslouchání a konzultací, jaké kdy katolická církev uskutečnila. Bylo v tom něco mnohem slavnostnějšího: byli jsme na res sacra, svaté půdě. Dokumenty, které nám byly svěřeny, byly psány se slzami v očích a někdy i s krví mučedníků. Číst je povrchně nebo je používat ve sužbách té či oné agendy by bylo neuctivé nejen k lidem, ale i k Duchu svatému, který skrze ně působí." (Austen Ivereigh, Universum 4/2022, s. 37)

Výsledek jejich práce je dnes přístupný i v českém překladu. Jedná se o velmi hutný a obsahově bohatý dokument, v němž se opakovaně projevuje jedna základní zkušenost: mnoho lidí, kteří upřímně věří v Boha, se v církvi necítí doma; a mnoho lidí, kteří hledají Boha a touží po společenství víry, nemá zájem do církve vstoupit. Právě tuto zkušenost autoři dokumentu symbolicky vyjádřili citátem z proroka Izaiáše, kde Bůh ujišťuje svůj lid, že ho ochrání a rozmnoží. Proto ho vyzývá, aby rozšířil prostor svého stanu. (Iz 54,2)

Když spojím tento úhel pohledu se zkušeností salesiána, najdu hned několik skupin lidí, kteří se můžou cítit ne zcela přijati v církevním prostředí:

Děti a mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí: často navštěvují naše střediska, ale jen výjimečně se nám daří zapojit je i do společenství víry.
Romové: v některých střediscích tvoří podstatnou část našich klientů, ve farnostech nás často žádají o křty a pohřby, ale pochopit jejich duchovní prožívání a začlenit je do života církve se nám nedaří.
Mladí lidé, kteří žijí jako partneři bez církevního sňatku: mnozí kvůli tomu prožívají krizi svědomí, přestávají přijímat svátosti, nebo opouštějí křesťanské společenství. Mluvil o tom biskup Tomáš Holub na synodě o mládeži v roce 2018.
Mladí lidé, zejména studenti, kteří se nemohou ztotožnit s některými církevními zvyklostmi, požadavky či dogmaty (např. zpověď, celibát, některé zásady sexuální morálky, kanonické manželské právo, mariánská dogmata). Zároveň by chtěli zůstat katolíky - ale je pro ně v církvi dostatek prostoru?
Gayové, lesby a další LGBTQ osoby: mnozí z nich prožívají v církvi velké nepochopení, často přímo vyloučení. Proto se ke své orientaci raději nehlásí a svůj případný partnerský život před církevním společenstvím tají.

Synoda skutečně otvírá spoustu otázek, ale nenabízí žádné hotové odpovědi. Je na nás, abychom je hledali. Pokračuje ovšem taky společné hledání celé církve: právě teď v únoru se v Praze koná evropské kontinentální setkání, kterého se účastní kolem 600 delegátů. Měli by navrhnout, na která témata z dokumentu "Rozšiř prostor svého stanu!" se má zaměřit podzimní zasedání biskupské synody v Římě. A diskutují také o tom, jak může církev plnit své poslání v současných společenských podmínkách, nebo navrhují, jak by se v budoucnu mohl celý Boží lid spolu s biskupy podílet na rozhodování v církvi.