Samařská žena (3. neděle postní)

Samařská žena: víra je neustálé hledání, ptaní; nikdy nebudeme mít zodpovězené všechny otázky. 

Tři důvody, PROČ Ježíš neměl s tou ženou mluvit: žena, Samařanka, neregulérní vztah. On přesto překračuje všechna tabu. Analogie dnes: v minulých generacích jsme nesměli mluvit s evangelíky; dnes mají mnozí problém otevřeně a rovnocenně se bavit s homosexuály; dobrý křesťan se přece nebude bavit se zločinci...

A JAK s ní Ježíš mluví: nesoudí, nenapomíná; naopak vnímá její hlubokou touhu, její hledání, a hledá spolu s ní; nenastoluje vlastní témata, ale reaguje na její otázky. 

Moje zkušenost s nevěřícími a hledajícími: často mají mnohem hlubší zájem i otázky než věřící, kteří jen memorují katechismus. Pro kněze je důležité diskutovat s lidmi; pro učitelé je důležité vést dialog se studenty; pro rodiče je důležité otevřeně mluvit s dospívajícími a studujícími dětmi o jejich víře, i o jejich pochybnostech – formuje to ke zralosti víry i je samotné.

Nová témata, která nastoluje synoda: postavení ženy, homosexualita, rozvody, podoba liturgie, jádro víry, zneužívání moci, sexuální morálka… Neodmítat diskusi jen proto, že by nabourávala naše zaběhané zvyklosti a názory. Naopak pokorně hledat, ptát se, učit se.