Společně tvoříme Evropu

Evropská unie je křesťanským projektem. Je smutné, že ji někteří křesťané odmítají.

Když jsem minulý týden přemýšlel, o čem by měl být další komentář, tak jsem uslyšel hlas z pódia na teplickém náměstí, přímo pod mými okny. Probíhala tam kampaň strany ČSSD k volbám do evropského parlamentu. Pozor, to není ta klasická sociální demokracie, tahle strana má název Česká suverenita sociální demokracie. Založila ji kdysi Jana Bobošíková, pár let se jmenovala Volný blok a šířila krajně pravicové názory, teď je pro změnu levicová. Hlavním řečníkem byl současný předseda a bývalý premiér Jiří Paroubek. Chtěl, abychom ukončili vojenskou pomoc Ukrajině, přestali pomáhat migrantům a zrušili green deal. Pak vystoupil bývalý prezident Miloš Zeman a vysvětloval, jak neschopná je současná vláda. Třeba proto, že ministr školství je vystudovaný muzikolog a ministr zemědělství je teolog. Přitom ale vůbec neřekl, co dělají špatně.

Byl to fakt nepříjemný zážitek. Ale motivoval mě k tomu, abych dnešní komentář věnoval volbám do Evropského parlamentu. Musím říct hned na začátku, že jsem silným zastáncem evropské integrace. Nejen proto, že rád cestuju a otevřené hranice mně to velmi usnadňují. A taky bych se rád dožil chvíle, kdy přijmeme euro, abych si nemusel pořád vyměňovat peníze. Pro členství v Evropské unii mám celkem jasné argumenty: ty, kdo všechno přepočítávají na peníze, by mohla přesvědčit skutečnost, že po celých dvacet let našeho členství jsme čistým příjemcem peněz, každý rok dostaneme z evropské kasy asi dvakrát tolik, než do ní odvedeme. Celkem to dělá už víc než bilion korun. A pro ty, kdo hledají spíš kulturní a etické důvody, můžu argumentovat absencí válek, neomezeným sdílením kulturních hodnot, možností vzdělávání a práce v kterékoli členské zemi a tak dál.

Málokdo dnes ví, že sjednocení Evropy je velmi starým projektem: už český král Jiří z Poděbrad v 15. století chtěl vytvořit evropskou konfederaci, dokonce s pětiletým předsednickým rotováním. Francouzský filozof Jean Jacques Rousseau nebo Immanuel Kant v 18. stol. navrhovali vytvoření Evropské federace se společnou ústavou a jednotným právním systémem. Victor Hugo chtěl vytvořit Spojené státy evropské jako protiváhu USA. A mou oblíbenou osobností z novější doby je hrabě Coudenhove-Kalergi, který se narodil v Tokiu, vyrůstal v Poběžovicích v západních Čechách, potom žil ve Francii, ale stále měl československé občanství. Po první světové válce navrhoval, aby Evropa zavedla společnou měnu a centrální banku, aby měla evropskou ústavu, armádu a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. A už v roce 1955 podal návrh, aby se evropskou hymnou stala Beethovenova Óda na radost. Většina jeho idejí se pak opravdu v Evropské unii uskutečnila.

Ale zpátky do současnosti. Spoustu věcí můžeme na unii kritizovat: prohlásila potrat za základní lidské právo, její rozhodovací procesy jsou zbytečně složité a těžkopádné, společná podpora Ukrajiny příliš slabá, protože kterýkoli stát může využít práva veta, a tak blokovat klíčová rozhodnutí. Ano, hodně věcí je potřeba změnit. Ale právě proto si volíme takové zástupce do evropského parlamentu, kteří na tom budou pracovat. Nikdy bych ovšem nevolil strany, které zpochybňují samotný smysl unie, které by z ní chtěly vystoupit, nebo okleštit její pravomoci. Když jsem viděl hlasovací lístky, tak mě zarazilo, kolik je tam hloupých a bizarních stran, které se snaží nalákat voliče právě na tuhle protievropskou vlnu.

Pro nás křesťany je taky důležité, že katolická církev evropskou integraci vždycky podporovala. Pokud tedy dnes někteří katolíci volí protievropské strany, tak jednají přímo proti záměrům své církve. Prohlášení, které nedávno vydala Komise biskupských konferencí Evropské unie, říká, že "katolická církev úzce provázela proces evropské integrace od jeho počátků a považovala jej za proces sbližování národů a zemí Evropy do společenství, které má zaručit mír, svobodu, demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a prosperitu. Tento proces, který s odvahou prosazovali otcové zakladatelé Evropské unie po hrozných válkách na našem kontinentu, byl založen také na křesťanských hodnotách, jako je uznání důstojnosti lidské osoby, subsidiarita, solidarita a usilování o společné dobro." K tomu bych jen dodal, že jedním z těch otců zakladatelů je francouzský politik Robert Schuman, který byl roku 2021 prohlášen za ctihodného a teď už se blíží k závěru jeho beatifikační proces.

Lucemburský kardinál Hollerich, který byl do loňského roku předsedou té komise evropských biskupů, říká: "V Bruselu máme sekretariát, kde pracuje mnoho odborníků, kteří sledují různé dokumenty a projekty EU a kteří také aktivně spolupracují a předkládají návrhy. Někdy se nás politici ptají přímo. Třeba jsme byli požádáni, abychom vypracovali body pro dodržování lidských práv v zahraniční politice, zejména v oblasti náboženské svobody. A tam jsme mohli přispět velmi pozitivním způsobem." Pak ještě připomíná, že orgány Evropské unie se zavázaly ke "strukturovanému a otevřenému dialogu s různými náboženskými a filozofickými společenstvími" – tak je to doslova v článku 17 Lisabonské smlouvy. "Jsme slyšet, protože mluvíme s morální autoritou. A myslím, že politika je velmi ráda, že existuje morální autorita, která může říkat věci otevřeně, což je pro politiky někdy těžší."

Tolik kardinál Hollerich. A jeho nástupce, italský biskup Mariano Crociata mluví o významu nadcházejících voleb pro posílení Unie a říká, že účast občanů, "počínaje našimi věřícími, je životně důležitá". Zároveň varoval, že "v multipolárním světě, který je svědkem vzestupu nových vůdčích mocností", se Evropská unie, pokud bude "rozdělená vnitřními spory" a "neschopná mluvit jedním hlasem", může pouze "připravit na to, že se ocitne na okraji", a to by byla hodně vysoká cena.

Když jsem na začátku popisoval ten nepříjemný zážitek z volební kampaně, tak musím dodat, že za pár hodin ho vystřídal stejně nečekaný, ale tentokrát příjemný zážitek. Našel jsem krátké video k evropským volbám od našeho biskupa Stanislava. Mimo jiné tam říká: "Chápu distanc některých lidí od jistých kroků EU, protože ona je chápána jako jakýsi byrokratický aparát nezřídka s nějakým ideologickým nábojem, který nám je naprosto cizí. Ale Evropská unie, to jsme my, už dvacet let. Měli bychom ji kultivovat tím, že do ní budeme vnášet Kristovy hodnoty jako smír, pokoj, ale taky pravdu. Instituce EU začíná na křesťanských základech, není to tedy jenom smlouva o uhlí a oceli, ale je to smlouva o odpuštění jako jediné možné cestě poté, co byly napáchány nejrůznější křivdy ve dvou světových válkách. A pokud jde o ty volby, nemysleme si o lidech, že jsou andělé, neexistuje žádný ideální kandidát nikam, na prezidentský úřad, do EP, jako neexistuje ani ideální kandidát na papeže. Vždycky to budou jenom lidé, kteří mají své chyby, ale taky své přednosti."