Tobě dám klíče od nebeského království (Mt 16,13-20)

27.08.2023

Vzpomněl jsem si na starý křesťanský vtip: podle čeho se rozezná misionář katolický a evangelický? Evangelický vede k úctě k Pánu Ježíši a k věrnosti Božímu slovu, katolický k úctě k Panně Marii a k věrnosti papeži.

Je to vtip, ale vystihuje skutečnost, že role papeže v naší církvi je velmi významná. Protože on má nakonec nejvyšší pravomoc vysvětlovat i Boží slovo. Jeden z textů, který se používá ke zdůvodnění jeho pozice, je právě ten dnešní: "Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi."

Tato slova byla církví brána jako založení papežství, předání moci Petrovi a jeho nástupcům. Petr má být tou skálou, o kterou se budou moci ostatní opřít v těžkých chvílích. A taky může rozhodovat o věcech Božích. Ale jak, to Ježíš neříká. Že papeži náleží neomylnost a nejvyšší pravomoc nade všemi v církvi, to je všechno mnohem pozdější interpretace.

Moc v církvi vždy kopírovala mocenské struktury ve společnosti. Dnes jsou nejvyspělejší struktury postaveny na demokratickém principu. Současná podoba moci v církvi, která kopíruje středověký model absolutní monarchie, už tedy neodpovídá potřebám ani realitě současnosti. Má být církev demokratická? Evangelické církve to tak mají. František usiluje o synodalitu, to je (snad) něco mezi hierarchií a demokracií.

Diskutuje se o moci biskupa a papeže. K reformě papežství vyzval už Jan Pavel II. K reformě biskupství vyzývá současná synoda, je to obsaženo i v tématech, která se mají probírat na letošním podzimním zasedání. Jde jednak o způsob výběru biskupa – jak víc zapojit kněze a laiky v diecézi, jak dát procesu víc transparentní podobu; jednak o jeho pravomoci – jak má rozhodovat směrem dolů (spoluodpovědnost, diecézní pastorační rada apod.) a jak se má podílet na poslání světové církve (delegovat na něj některá rozhodnutí, která dělá papež).

Prožíváme proces synodality, zapojujeme se do něj, chceme být dospělými křesťany. Papež nás vyzval, abychom vyjádřili svůj názor na život církve. Je to vidět na kauze Tomáše Petráčka, kolik lidí zvedá svůj hlas, aby podpořili solidaritu a spravedlnost v církvi. Čekáme taky jmenování nového biskupa u nás v Litoměřicích – i do tohoto procesu se můžeme nějak zapojit, určitě aspoň modlitbou.

K tomu je ale potřeba ukázat na klíčovou věc v tom dnešním textu. Petrova autorita vychází z jeho vyznání: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!" Jen člověk, který nejen slovy, ale svým životem jasně vyznává Krista jako Božího Syna, může zastávat v církvi autoritu. A chceme-li se i my aktivně zapojit do života církve, platí ta základní podmínka i pro nás: vyznávat nejen slovy, ale svým životem: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!"