Tvrdé srdce

04.12.2023

Z mého archivu: kázání na 1. neděli adventní 2017.

"Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň?" (Iz 63,17)

Tento týden jsem pozval na besedu se studenty sestru Immaculatu, františkánku, která prožila v mládí dlouhou kariéru s drogami a prostitucí. Pak při rockovém koncertě byla zraněná, ležela bez pohybu pod kusem betonu, ukázal se jí celý její život a pochopila jeho nesmyslnost. Později chtěla z beznaděje skočit z okna, ale zarazil ji hlas z místnosti: já jsem s tebou! Kdo jsi? Ježíš! Stala se řeholnicí, vystudovala teologii, prodělala terapeutický výcvik a dnes pomáhá obětem drog a sexuálního násilí.

To je silný příběh ženy, která "zbloudila z Božích cest, ztvrdlo jí srdce", ale Bůh ji zázračně zachránil. "Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory", hory její zaslepenosti a špíny. Naše příběhy většinou nejsou tak silné, ale možná nám nenápadně tvrdne srdce a ani si to neuvědomujeme.

  • Manžel, který podniká nebo je veřejně činný, a proto si stále méně všímá své ženy, nemá čas jí naslouchat; ona tím trpí, ale neřekne mu to, až najednou požádá o rozvod – častá situace i v křesťanských rodinách: ztvrdlo mu srdce, a on to nevěděl.
  • Dostal jsem dlouhý mail od své farnice z dávné doby; řešila své problémy, chodila ke mně pro radu a já jsem na ni často neměl čas, byl jsem netrpělivý, chtěl jsem výsledky, kterých nebyla schopna; neuvědomoval jsem si to – až teď po letech musím přiznat, že jsem měl tvrdé srdce.
  • Kněz, který byl odsouzen za sexuální násilí: věděl přesně, co dělal, jak se choval k ženám, ale neuznával, že by to bylo špatné – ztvrdlo mu srdce.

Když se podíváme na naše politiky, nemůžeme nevidět, že velké tvrdnutí srdce způsobují peníze a moc. Najdeme mezi prezidentskými kandidáty takového, který tomuto pokušení nepodlehne? Myslím, že to zvládne jen člověk, který má silné duchovní zakotvení.

"Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň?" Nevíme, proč to Bůh dopustil. Můžeme jen pokorně přiznat, že to tak je. A prosit: "Kéž bys protrhl nebe a sestoupil! Před tvou tváří by se rozplynuly hory." Jako jsi sestoupil na tu dívku se ztvrdlým srdcem a přetvořil jsi ji v pokornou a obětavou sestru Immaculatu, tak sestup i na mě a proměň mé tvrdé srdce!

Ale nejen prosit, taky o sobě přemýšlet, poznávat sám sebe, kontrolovat stále znovu, zda mi neztvrdlo srdce: k tomu slouží denní zpytování svědomí, adventní duchovní obnova, zpověď, vzájemná otevřená diskuse mezi manželi, mezi rodiči a dětmi, mezi spolubratry v komunitě, nebo třeba i mezi kamarády u piva. Málokdy se to stane zázračně jako Maku.

Budeme-li mít tuto snahu, Bůh sám nás bude proměňovat: "Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory. Od věků nikdo neslyšel, k sluchu nikomu neproniklo, oko nespatřilo, že by bůh, mimo tebe, tak jednal s těmi, kdo v něho doufají." Opakem tvrdého srdce je milé srdce, milo-srdenství. Navštívil mě propuštěný vězeň, se kterým jsem po deset měsíců vedl intenzivní rozhovory, postupně poznával, jak byl sobecký, chce se změnit a přijmout křest. Jeho manželka mi řekla: "On mně chce dát dárek! To ho nikdy v životě nenapadlo, vždycky byl sobec, chtěl všechno jen pro sebe, a najednou tohle! Asi se s ním opravdu něco stalo." Že by se začalo proměňovat jeho tvrdé srdce? Krásný úvod do adventu – ideálního času k proměně našeho tvrdého srdce.