Ženy v církvi

V Matoušově velikonoční zprávě hrají hlavní roli ženy. To je v rámci tehdejší patriarchální společnosti překvapující, zvláště když vezmeme v úvahu klíčový význam této události z hlediska křesťanského zvěstování.

A nejde jen o Matouše. Všichni evangelisté mluví o tom, že v neděli brzy ráno se některé ženy vydaly ke hrobu s vonnými mastmi, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Viděly odvalený kámen a prázdný hrob, mluvily s andělem. Matouš pak pokračuje zprávou o zjevení dvěma ženám, podle Marka a Jana se Ježíš setkal s Marií Magdalskou. Jen Lukáš se o takovém setkání nezmiňuje.

Vyprávění o ženách u hrobu a o tom, že se Vzkříšený zjevil Magdaléně, patří k základním narativům prvotní církve. Můžeme to chápat jako symbolické vyvrcholení Ježíšova vztahu k ženám, o kterém se evangelisté zmiňují častěji. Víme, že během veřejného působení ho provázela kromě učedníků i skupina žen, které ho obdivovaly, naslouchaly mu a zároveň se staraly o jeho všední potřeby. On s nimi běžně mluvil a choval se k nim se stejnou úctou jako k mužům. Známe také příběhy, ve kterých se Ježíš chová k ženám velmi nadstandardně, překračuje běžné zvyklosti své doby: Samařanka u studny (J 4), cizoložná žena, kterou ochrání před kamenováním (J 7), Marta a Marie (L 10).

Kulturní revoluci, kterou Ježíš ve vztahu k ženám přinesl, dobře vystihuje papež František: "Ježíšovo učení o ženě mění dějiny. Žena byla před Ježíšem někým jiným než po něm. Ježíš přidává ženě na důstojnosti a klade ji na roveň muži, protože doceňuje první slova Stvořitele, který praví, že oba dva jsou "obrazem a podobou Boha". Oba dva, nikoli muž a potom - trošičku níže - žena. Nikoli, oba dva! Samotný muž bez ženy po svém boku - ať již jako matky, sestry, manželky, spolupracovnice, přítelkyně - není obrazem Boha. Obrazem jsou oba dva!"[1]

Než se tato dimenze ježíšovské revoluce uskutečnila v naší společnosti, trvalo to dva tisíce let. Rovnost muže a ženy je dnes - alespoň v teorii - samozřejmostí. Výzvou však stále zůstává uvedení této teorie do praxe.

Jeden z největších projevů nerovnosti se skrývá za zdmi našich domovů: oběťmi domácího násilí jsou v naprosté většině ženy, jeho pachateli jsou naopak v 90 procentech muži. Výzkumy ukazují, že každá třetí žena zažila od svých 15 let fyzické, sexuální nebo psychické násilí. A podle informací z církevních soudů se domácí násilí nevyhýbá ani křesťanským rodinám.[2]

Dalším problémem je mzdová nerovnost - ženy u nás dostanou za stejnou práci průměrně o 20 % nižší odměnu než muži. Také zastoupení žen ve vedoucích pozicích je velmi nízké - v politické sféře kolem 20 %, v ekonomické ještě nižší. A rezervy máme i v církvi: většina rozhodujících pozic je v ní přece tradičně vázána na kněžské svěcení, ke kterému mají přístup pouze celibátně žijící muži.

Nedávno zvolený předseda německé biskupské konference Georg Bätzing považuje rovnost muže a ženy v katolické církvi za velkou výzvu svého nadcházejícího funkčního období: "Téma ženy v církvi je nejnaléhavější otázkou budoucnosti."[3] Letos 8. března, v den světového svátku žen, se v několika německých městech, ale taky v Rakousku, Itálii, Austrálii, na Filipínách nebo ve Spojených státech konaly demonstrace katolických žen za jejich rovnoprávnost v církvi. Podrobněji se tímto tématem zabývá Synodální cesta katolické církve v Německu, jejíž zástupci a zástupkyně volají po větším využití možností, které poskytuje současné církevní právo nejen mužům, ale i ženám: vedení farních společenství, vedoucí pozice v církevních institucích a diecézních správách nebo liturgické služby. Další úvahy směřují k diakonátu žen, o nějž žádali také účastníci loňské Amazonské synody; toto téma zkoumá teologická komise založená z popudu papeže Františka před čtyřmi lety.

Anděl vyzval ženy, které přišly ke hrobu: "Vy se nebojte!" Také Ježíš jim řekl: "Nebojte se!" Chtěl bych povzbudit i dnešní křesťanské ženy: Nebojte se! Církev si váží toho, jak velkodušně jí nabízíte své schopnosti jako katechetky, pastorační asistentky, sociální pracovnice, finanční expertky i manažerky. A nebojte se taky zvednout svůj hlas, pokud byste ze strany církve vnímaly neúctu, nedostatečné ocenění nebo malý prostor k realizaci svého poslání.

[1] https://www.vira.cz/texty/clanky/jezis-vratil-zenam-dustojnost

[2] https://www.christnet.eu/clanky/6069/domaci_nasili_v_krestanske_rodine.url

[3] https://www.kirche-und-leben.de/artikel/baetzing-sondererlaubnis-fuer-frauendiakonat-nicht-ausgeschlossen/