Ženy v životě a poslání církve (SM 2/2024)
Jedním z témat synody o synodalitě je role žen v církvi. Zpráva z podzimního zasedání mluví o rovnosti muže a ženy na základě stvoření a o rovnosti všech křesťanů na základě křtu.
Zdůrazňuje také, že "Ježíš považoval ženy za rovnocenné účastníky dialogu: hovořil s nimi o Božím království a přijímal je mezi své učedníky, jako například Marii z Betánie. Tyto ženy, které zakusily jeho moc uzdravovat, osvobozovat a nabízet uznání, s ním putovaly na cestě z Galileje do Jeruzaléma. Také úkol hlásat zvěst o zmrtvýchvstání svěřil toho velikonočního rána ženě, Marii Magdalské." Proto "církve po celém světě vyjádřily jasnou žádost, aby aktivní přínos žen došel uznání a docenění a aby ve všech oblastech života a poslání církve vzrostla jejich pastorační zodpovědnost."
V českém salesiánském prostředí na tuto výzvu už delší dobu odpovídáme. Ženy se zapojují do pastoračních a ekonomických rad v našich farnostech, tvoří většinu zaměstnanců středisek mládeže, na několika místech pracují i v ředitelských pozicích (VOŠ Jabok, střediska v Teplicích, Rumburku, Zlíně). Bohatou výchovnou a pastorační činnost rozvíjí také naše sestry salesiánky. Zvláštní zmínku si zaslouží Pastorační centrum Skvrňany, které v praxi plní všechny funkce farnosti. Odpovědnost za jeho vedení však nemá kněz (ten sem pouze přijíždí slavit svátosti), ale komunita sester salesiánek. Jedna z nich je pověřena moderováním, plní tedy roli faráře. Možná, že se tím otevírá nová cesta pro budoucnost církve.
K výčtu angažovaných žen musíme připojit ještě Volontárie Dona Boska. Ty se na veřejnosti moc neprojevují, drží se své zásady rezervovanosti. Jejich členky jsou však aktivně zapojeny jak v životě církve, tak v civilních povoláních, kde vydávají praktické svědectví o své víře. A ve Sdružení salesiánů spolupracovníků se důraz na ženské charisma výrazně projevil při posledních volbách, kdy byli do provinciální rady zvoleni čtyři muži a osm žen.
V základních strukturách církve však zatím takovou rovnoprávnost nemáme. Ženy jsou stále systémově podřízeny mužům. Jenom ti totiž mohou přijímat kněžské a biskupské svěcení, na něž je navázaná většina rozhodovacích pravomocí. Synoda proto považuje za nutné "zajistit, aby se ženy mohly podílet na rozhodovacích procesech a zastávat zodpovědné úlohy v pastoraci a službě. Svatý otec výrazně zvýšil počet žen na odpovědných pozicích v Římské kurii. Mělo by se tak dít také na dalších úrovních církevního života, v zasvěceném životě a v diecézích. Je proto třeba přijmout příslušná ustanovení v kanonickém právu."
Synoda se zabývala i otázkou jáhenského svěcení žen. Objevily se protichůdné názory, ale je dobře, že se tato diskuse otevřela. Můžeme ji vést i mezi sebou: Využíváme v pastoraci dostatečně dary a schopnosti žen? Vidíme v církvi oblasti, kde by se mohly dobře uplatnit ženy, ale není jim to umožněno? Vnímá některá z našich žen, že ji Bůh volá k jáhenství nebo ke kněžství?
Tento proces není bezbolestný. Synodní dokument připomíná, že ženy v církvi se někdy cítí zraňovány od mužů, kteří zneužívají své nadřazené postavení. Děkuji všem ženám, které mají přesto odvahu přijímat odpovědnost. Věřím, že spolupráce mužů a žen ve vzájemné úctě a respektu se bude dále rozvíjet nejen v salesiánské rodině, ale v celé církvi.