Živé dějiny: Mlata na Bílendě

Počínaje tímto číslem zavádíme ve Zpravodaji novou rubriku s názvem Živé dějiny. Každý měsíc si připomeneme výročí události či osobnosti, která zanechala tak výraznou stopu, že nás i dnes může oslovit. Budeme si všímat zejména Teplic a jejich okolí (ale ne vždycky se to podaří).

Dnes se zastavíme u historické události, k níž došlo celkem nedaleko - nějakých 70 km od Teplic vzdušnou čarou. Bitva na Bílé hoře, 8. listopadu 1620. Hodně se teď o ní mluví, protože 400 let je docela kulaté výročí. A stejně jako po celá ta staletí, i dnes na ni můžeme mít různé názory. Že znamenala ztrátu náboženské svobody a začátek rekatolizace (často násilné), to je fakt. Byla to však jen tragédie? Nepřinesla nám pobělohorská doba také jezuitskou vzdělanost, barokní kulturu, velké duchovní osobnosti typu Bohuslav Balbína?

Ono ale všechno mohlo dopadnout taky úplně jinak - kdyby Češi nepozbyli "bohatýrské udatnosti svých předků. Vzmáhaly se totiž u nich neřesti, upřímnost vymizela, věrnost uhasla, svornost byla rozervána a v soukromí vzrůstal nesmírný přepych v šatstvu a hodování; vzniklo ve velké míře zištné obchodování: každý hleděl si jen soukromého, nikdo však obecného prospěchu." Tak to napsal Pavel Skála ze Zhoře v roce 1626; ale nezní vám to nějak povědomě? Komenský to shrnuje do tří slov: "Přepych Čechy zahubil."

Rozhodující vliv na výsledek bitvy proto nakonec neměla ani pozice (české stavy měly výhodu vrcholu kopce) ani množství (bylo jich méně než nepřátel), ale bojová morálka: zatímco katolická armáda byla dobře organizovaná a v rozhodujících chvílích ji motivoval k boji ohnivý kazatel Dominik à Jesu Maria, stavovští žoldnéři byli naštvaní, že nedostali výplatu, a mnozí z nich včetně velitelů nepřišli včas na bojiště, neboť za zbytek peněz popíjeli v pražských krčmách. Porážka pak byla nevyhnutelná. A jak dodává slavná povídka Mlata na Bílendě, psaná brněnským hantecem, "náš king Beďa Falcké, když mu prolátli, že je všechno v kopru, zhulil se do mrtva."

"Bohatýrská udatnost" je důležitá pro každé dobré dílo. Kolik výborných nápadů se neuskuteční jen proto, že se nenajde dost lidí, kteří by se pro ně nadchli! Kolik užitečných projektů se nedotáhne do konce, protože není dost peněz! Kolik zápasů za pravdu, za svobodu, za spravedlnost se nevyhraje, protože ve chvílích, kdy je třeba bojovat, sedíme v krčmě (nebo doma u počítače)! A potom, když už nic nenaděláme, "zhulíme se do mrtva..."

Každý rok, každý den bojujeme své bitvy. Teď zrovna tu koronavirovou. Kéž bychom si v nich hleděli nejen soukromého, ale taky obecného prospěchu. A kéž bychom si zachovali bohatýrskou udatnost.