Nejnovější články

Do listopadového čísla Líšeňských novin jsem napsal malou úvahu, která by mohla být srozumitelná nejen křesťanům...

Arcibiskupem ve Vídni se stal Josef Grünwidl. Jmenování bylo pozitivně přijato v rakouské církvi i společnosti. Budoucí biskup je známý svými reformními postoji. Jeho nominace potvrzuje strategii Vatikánu dosazovat do klíčových pozic osobnosti s výrazně synodním smýšlením.

Na mnohé otázky člověk nemá jasnou odpověď, a přesto si řekne – ano, jdu ve víře dál. Je to živý proces, ne jednou provždy hotová skutečnost, jinak by se z víry mohla stát ideologie.

Během pastoračních cest v minulém týdnu jsem navštívil ŠIKMÝ KOSTEL u Karviné.

Časy, kdy byli biskupové nebo provinciálové jmenováni na základě vnější zbožnosti a loajality s církví, už jsou za námi. Dnes jde spíše o schopnost čerpat z víry, vnímat znamení doby, mít jasnou vizi, umět inspirovat ostatní.

Podobenství o farizeovi a celníkovi z Lukášova evangelia patrně patří k těm nejznámějším novozákonním parabolám. Každý se ale občas střídavě podobáme farizeovi nebo celníkovi. Asi jako v jiném Ježíšově podobenství: někdy svými postoji připomínáme onoho mladšího syna, jindy – žel – jeho staršího bratra (srv. Lk 15,11-32).