"Nejsme rozděleni proto, že mezi sebou máme tolik nepřekonatelných rozdílů. Ale proto, že právě důraz na rozpory určuje tón naší veřejné debaty. Plýtváme silami na konflikty, ze kterých nic užitečného neplyne." (Petr Pavel)

Celá Bible mluví o tom, že Bůh je dobrý. Svět, který stvořil, je dobrý. Bůh chce, aby v něm vládlo dobro, aby všichni lidé byli navěky šťastní. A tento Bůh by měl spáchat zločin? Odsoudit nevinného člověka k věčnému trestu? Ne, dobrý Bůh nedělá zlo.

"Nemyslím si, že je zapotřebí očekávat od papežského magisteria konečné nebo kompletní slovo ke všem otázkám, které se týkají církve a světa. V tomto smyslu vnímám potřebu pokračovat v blahodárné decentralizaci." (Papež František, Evangelii gaudium 16)

K mému poslednímu komentáři s názvem Konec barokního triumfalismu vydal kritické video Tomáš Enderle, farář z Poličky, který publikuje na vlastním kanálu reprobus - najdete ho zde:

Stále se setkáváme s dualistickým obrazem světa: my jsme dobří, vy jste zlí. Ale záleží na nás, abychom udělali rozhodující kroky k jeho překonání, a tak uzdravili naše rány.

Na pohřbu kardinála Duky řekl arcibiskup Graubner mimo jiné toto: "Dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem. Přišli jsme o Boží majestát, moc a velkolepou vznešenost."

Když bude pro většinu lidí normální krást a lhát, tak budou volit do nejvyšších funkcí lidi, kteří kradou a lžou.

O zemřelých mluvíme s úctou. To však neznamená popírat realitu, mluvit o někom jako o světci, když víme, že měl i temné stránky.

Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu. (Radost a naděje, čl. 1)