K čemu nás inspirují letošní vánoce?

Letošní vánoce prožíváme ve stínu tragédie, která se odehrála před několika dny na Filozofické fakultě v Praze. Zároveň však máme na mysli dvě další tragédie, mnohem větší, které se dějí už dlouho, a taky nedaleko nás: válku na Ukrajině a v Gaze. To všechno je o to děsivější, že jsme žili v Evropě desítky let v míru, války ani masové vraždění jsme si už ani neuměli představit. Jak tedy na to všechno reagovat? K čemu nás inspirují vánoce?

Snad to první, co nás může napadnout, je to, co jsme před chvílí prožili a snad ještě pár dní budeme prožívat ve svých rodinách a se svými přáteli: mít se rádi! Vytvářet hezké vztahy mezi sebou. Tak nějak prodloužit ty vánoce na dobu neurčitou. Vím, že to nejde, že přijdou všední dny se svými starostmi, ale přece jenom: ta zkušenost láskyplného domova, jistoty, že jsme si navzájem blízko, ta nás může ochránit před depresí a frustrací z toho zla, které se děje někde nedaleko.

Druhá věc, která by nám mohla pomoct, je zvyknout si na to, že nejsme všichni stejní, že nemusíme mít ani stejné názory, a přesto se nemusíme nenávidět a bojovat proti sobě. Teď mám na mysli zejména to rozdělení naší společnosti i církve, které se ještě prohlubuje díky sociálním sítím: jestli jsem pravičák nebo levičák, konzervativní nebo liberální, jestli volím tu nebo onu stranu, toho nebo onoho politika, jestli mám rád tohoto nebo minulého papeže… Nepovažovat toho druhého za blbce, nebo za zločince jen kvůli tomu, že má jiný názor než já, nebo dělá věci jinak než já.

A třetí věc, ve které můžeme hledat pomoc: hledět k nebi. Tím myslím – pro nás křesťany důvěřovat Bohu, a pro ty, kdo nevěří tak jako my, hledat nějaké zakotvení mimo nás, nebo nad námi: ve vesmíru, v přírodě, v kráse, v síle dobra, ve svém svědomí… každý přece v něco nebo v někoho věří, tak tu víru neztrácejme, ale naopak si ji pěstujme! I když ani víra nám neodpoví na otázku, proč se to zlo kolem nás musí dít, tak nám dá sílu držet se něčeho/někoho jiného a tomu zlu nepodlehnout.

To vám přeji nejen do těchto dnů, ale do celého příštího roku: mít se rádi, respektovat odlišnost a hledět k nebi.