Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně

"Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen..." (1 Kor 7,32-34)

Tento text se často používal (a možná ještě používá) jako motivace k řeholnímu zasvěcení, k životu v celibátu: kdo nemá partnera/ku, ten je blíž Bohu. Ale zase: promítá se do toho Pavlovo přesvědčení o brzkém konci světa – proč zakládat rodinu, když za chvíli budeme všichni sjednoceni v Bohu? A možná taky tehdejší pojetí manželství, které bylo chápáno spíš jako povinnost vůči budoucím generacím, než jako láskyplný vztah dvou osob.

Dnes si uvědomujeme, že ani ten, "kdo se stará o věci světské", nemusí být rozdělen. V lásce partnerské, v lásce k rodině a k dětem, v péči o tento svět může člověk nalézt Boha stejně jako v klášteře nebo v poustevně. (Přišel na to už svatý František Saleský, jehož svátek jsme slavili v tomto týdnu.)

(El Greco: Apoštol Pavel)