Kdo poznal Ježíše?

V příběhu Ježíšova narození vystupují různí lidé. Co nám jejich postoje můžou říct dnes? Koho k nim dnes můžeme přirovnat? S kým z nich se můžeme ztotožnit?

HERODES: Kousek od Jeruzaléma směrem k moři je přehrada z doby Heroda Velikého (Ukrutného); postavil také pevnost Masadu, Cesareu Přímořskou, přestavěl jeruzalémský chrám. To se ovšem nevylučuje s krutostí - byl si vědom své moci a chtěl si ji za každou cenu udržet - proto dal zavraždit malé betlémské chlapce. Jak to leckdy bývá i dnes - mimořádné politické či manažerské schopnosti spojené s nemorálním nebo i krutým jednáním... A lidé mu to odpustí, protože jim dal chléb a hry. Nebo třeba levné jízdenky... Herodes nebyl Žid - byl Idumejec (jižně od Mrtvého moře, potomci Ezaua), na trůn ho dosadili Římané. Přesto poznal v Ježíšovi mimořádnou osobnost. Ale postavil se proti němu - pokusil se ho zlikvidovat, protože v něm viděl mocenskou konkurenci. Tak jednali a dodnes jednají komunisté a všichni totalitní vládci - Ježíš je zárukou svobody, kterou oni odmítají. Bojí se ho - proto se snaží ho zlikvidovat. Poznat a odmítnout - to je nejhorší.

MUDRCI: Ani mudrci nebyli Izraelité - jejich věda a snad intuice jim ale ukázaly Ježíšovu mimořádnost. Jsou protikladem Heroda: vědci, kterým jde o pravdu za každou cenu, i když to pro ně není výhodné - vydat se na takovou roky trvající cestu jistě nebylo nic samozřejmého ani příjemného. To jsou možná dnešní hledači, nebo ti, kteří přišli na půlnoční: v Ježíše nevěří, přesto se mu jednou za rok jdou poklonit - je to jen jakási bezdůvodná zvyklost, nebo v něm cítí něco mimořádného? A neměli bychom si jich víc všimnout, nabídnout jim ne jen koledy, které slyší všude, ale nějakým přitažlivým způsobem i podstatu vánoční zvěsti? Nebo hledající, kteří běžně nemají čas, ale když jsou donuceni se zastavit, přemýšlí: věznice, nemocnice, hospice, domovy pro seniory... Nebo spousta "anonymních křesťanů": nemám rád církev a faráře, ale Ježíše, toho můžu! Nemůžu věřit, protože pro to nemám důkazy - ale rád bych, vím, že by mi to v životě pomohlo.

ŽIDÉ: Naopak běžní Židé, u nichž by to člověk očekával především, Ježíše nepoznali. Kromě pastýřů... Křesťané, kteří nevidí? Nejsme to někdy my? Když ho nevidíme v chudých a trpících, v imigrantech, když ho nepoznáme jako průvodce na naší životní cestě (stále se nám něco nelíbí a proti něčemu se bouříme), když nám brání v pohledu na něj náš hřích, touha po majetku, nevyřešené vztahy... Nebo když na něj prostě nemáme čas!

PASTÝŘI: Židé, kteří poznali Mesiáše a přišli se mu poklonit. To bychom snad mohli být my? Ano, právě ti chudí, nenároční, opomíjení, nestojící v centru pozornosti; obyčejní lidé. Ale vnímaví ke znamením doby: když vidíme nejistotu současného světa (politicky, ekologicky, ekonomicky), vidíme zároveň to narozené dítě, ve kterém máme svou největší naději:

"Drazí bratři a sestry, mým úmyslem je, Vás povzbudit hned na začátku nového roku v naději, že všemohoucí Bůh má všechno pevně ve svých rukách, že Ježíš Kristus svou nejsvětější obětí je provždy zárukou bezpečné záchrany lidí, a Panna Maria je trvalou Přímluvkyní za nás u Boha. Je o nás dobře postaráno! Nenechme se ničím a nikým zmást. Prosme Pána jen o více víry. Váš biskup + Jan"