Synoda a kanonické právo

Konečně někdo veřejně a konkrétně vyjádřil to, co si myslím a říkám od začátku synodního procesu: reformu církve nelze uskutečnit bez revize Kodexu kanonického práva. 

Cesare Baldi, teolog a misionář, uvádí deset kánonů, které je třeba změnit. Začíná kánonem 129, § 1:

"Moc řízení, kterou má církev z božského ustanovení a která se také nazývá moc jurisdikční, jsou způsobilé mít podle ustanovení práva osoby, které přijaly svátost svěcení." 

A dodává: "Jde o skutečný základ klerikalismu, neboť jeho doslovný výklad ospravedlňuje jakoukoli formu nadřazenosti kněžstva nad laiky i řeholníky. Toto zákonné ustanovení působí uvnitř téhož Božího lidu rozdělení: odděluje ty, kdo jsou způsobili vykonávat moc, a ty, kdo takoví nejsou; tím vytváří privilegovanou kastu oddělenou od ostatních. Takové ustanovení nemá žádný evangelní základ a mělo by být z kanonického práva prostě a jednoduše odstraněno, chceme-li budovat synodální církev bratří a sestr majících stejnou důstojnost Božích dětí."

Více v článku "Synodální církev: deset kamínků, kde nás bota tlačí" v novém čísle časopisu Universum (text není volně dostupný!):