Salesiánský magazín

Slova jsou důležitá. Slova mají moc. Vidíme to každý den:

Prožíváme krizi celibátních povolání: nás salesiánů a salesiánek, kteří jsme se odevzdali Bohu v řeholním zasvěcení, je stále méně. Stárneme, ubývá nám sil. Modlíme se za nová povolání. Snažíme se motivovat mladé lidi, aby se k nám přidali. Možná se to podaří. Ale možná ne, možná nám chce Bůh ukázat jinou cestu.

Často se setkávám s věřícími rodiči a prarodiči, jejichž dospívající děti nebo vnoučata ztrácejí zájem o náboženskou praxi: "Proč mám chodit do kostela, když mně to nic nedává? Když farář káže nezáživně nebo říká věci, se kterými nemůžu souhlasit? Když se tam nesetkávám se svými vrstevníky?" Rodiče jsou bezradní z toho, že se jim nedaří předat víru...

Papež Lev XIV. vydal krátce po sobě dva dokumenty, ve kterých mluví o našem zakladateli Janu Boskovi.

Už několik měsíců máme nového papeže Lva XIV. Když poprvé pozdravil věřící z balkonu svatopetrské baziliky, moc jsme toho o něm nevěděli. Teď už víme víc. Každý den čteme jeho projevy, vidíme reportáže z jeho audiencí, sledujeme jeho setkání s politickými představiteli. Můžeme si tedy udělat jasnější obrázek o jeho názorech a o tom, jak asi povede...

V roce 1875 vyslal Don Bosko první misijní výpravu do Argentiny. Letos si tedy připomínáme 150 let salesiánské misijní činnosti.

Poutníci naděje – tak zní motto jubilejního roku 2025. Právě naději potřebujeme dnes jako sůl: ohrožuje nás klimatická změna, na mnoha místech se vedou války, k moci se dostávají autoritativní vládci, církev se potýká s krizí důvěry. Kde v tom všem hledat naději?

Chceme-li se odpovědně postavit k problémům, které synoda vynesla na světlo, musíme si napřed osvojit uvedený způsob dialogu a rozhodování.

Ve většině povolání se dnes požaduje celoživotní vzdělávání. Vzhledem k rychlému rozvoji všech oborů je to naprosto nutné. A platí to i v církvi.