Dívám se nejen na svět kolem sebe, ale také do svého nitra. Hledám Boha a snažím se žít s ním, v rámci svých možností a podle úrovně svého poznání. V této sekci nabízím své texty z oblasti duchovního života.
Kdysi dávno, v roce 2005, mně kdosi položil otázku, zda existuje spiritualita bez Boha. Vznikl z toho rozhovor pro jakýsi časopis (už nevím jaký...). Od té doby prošlo toto téma širokou reflexí i diskusí na různých úrovních. Myslím, že není na škodu přečést si moje tehdejší vyjádření, a srovnat si ho s tím, jak se na tuto věc díváme dnes....
Překvapilo mě, s jak velkým zájmem se setkaly moje citace z knihy Bruna Moriho Křesťanství bez náboženství. Proto dnes přináším další úryvky a věřím, že pro vás budou inspirací k novému promýšlení víry. (Zdůrazňuji, že jde o amatérský překlad s využitím google překladače.)
Loni jsem si v Římě koupil knížku Per un cristianesimo senza religione; Ritrovare la "Via" di Gesú di Nazaret (Křesťanství bez náboženství; Znovu objevit "Cestu" Ježíše z Nazareta) od italsko-kanadského kněze a teologa Bruna Moriho. Čtu ji už podruhé a nacházím v ní mnoho pohledů, které jsou mi blízké a sám bych je neuměl tak výstižně formulovat -...
Chtěl jsem vystoupat na vrchol Zugspitze
Asi tak po pěti šesti dnech chůze
Tento text vychází ze skutečného lidského příběhu. Napsal jsem ho před deseti lety do knížky Dotýkat se vrcholů, a vybavil jsem si ho v podledních týdnech a dnech, kdy prožívám intenzivní kontakt s přírodou.
Právě jsem prožil pár dnů na Božím Daru, v nádherném jarním počasí jsem chodil po české i německé straně Krušných hor. Vybavil jsem si přitom texty, které jsem kdysi na základě podobných zážitků napsal. Tady je jeden z nich.
Bojím se lidí
kteří jsou přesvědčeni
že znají Boha
Moje kamarádka Míša Sladká, absolventka Jaboku, studuje teologii v Olomouci a teď je na Erasmu v Lovani. Poslala mně inspirativní velikonoční úvahu, o kterou bych se s vámi rád podělil.
