Když jsem vloni na jaře pročítal výstupy ze synodních diskusí v českých a moravských diecézích, překvapilo mě, jak si byly navzájem podobné. Když jsem v minulých dnech poslouchal výstupy z jednotlivých evropských států, překvapilo mě, jak byly navzájem odlišné. Jaké názorové směry se na synodě střetávaly? A lze nějak identifikovat, kudy vede...
Proč Jan Křtitel opakuje "ani já jsem ho neznal", když byl přece Ježíšův příbuzný a znal se s ním od malička? Asi proto, že dosud neznal Ježíšovo pravé poslání. Poznal je až tehdy, když na něj viděl sestupovat Ducha. A dosvědčil: "To je Syn Boží" (Jan 1,34).
V kontextu války, v níž násilně umírají desítky tisíc lidí, nabývá na významu otázka posmrtného života. Ta je také hlavním tématem biblických textů v závěru liturgického roku.
"Když strojíš hostinu, pozvi žebráky a mrzáky, chromé a slepé." (L 14,13) Výzvu k zaměření na ty nejchudší, nejposlednější, nejvíce opomíjené opakoval Ježíš mnohokrát. A církev se jí ve svých dějinách řídila. Naplňuje toto poslání i dnes? Kdo jsou ti "žebráci a mrzáci, chromí a slepí" v naší době a v našem prostředí?
V průběhu května byla v našich diecézích dovršena prví fáze synody o synodalitě: na základě zápisů ze synodních skupin byly vytvořeny a zveřejněny diecézní syntézy. Z jejich četby můžeme zjistit, jak synodální proces probíhal, co jsme se z něj dozvěděli a jak z toho těžit dál.
"Více je třeba poslouchat Boha než lidi." (Sk 5,29) Tato zásada se často připomíná v souvislosti s morálními principy, které církev prosazuje navzdory názoru většinové společnosti. Je však náročné interpretovat ji v kontextu současného dění odpovědně a nezkresleně. Tedy ptát se, co si skutečně přeje Bůh, v čem je zapotřebí ho poslouchat, a co jsou...
"Vy nejste žádnej kaplan, vy jste podvodník", křičel na mě mladý vězeň přes celou chodbu. "Křesťani mají dělat dobré skutky, tak proč mně nechcete dát tu Bibli? Proč si nemůžu přečíst slovo Boží?" Chvíli předtím jsem mu vysvětloval, že Bible je drahocenná kniha a že je nemám na rozdávání. Slíbil jsem, že mu ji půjčím, ale napřed si řekneme, jak...
Zázrak v Káně Galilejské je předobrazem zázraků, které chce Ježíš stále konat v našich životech: chce proměnit vodu naší smutné víry ve víno, které obveseluje a uzdravuje; chce proměnit vodu našich chladných vztahů ve víno laskavosti, respektu a lásky; chce proměnit vodu naší hříšné církve ve víno církve prorocké.
Jedním z velkých témat naší doby je pravda. Nikdy v dějinách neměl člověk přistup k takovému množství informací jako dnes. A nikdy v dějinách nemohl jakékoli informace šířit tak rychle jako dnes. To všechno zvyšuje naléhavost Pilátovy otázky: "Co je pravda?"
