Ustanovení jáhnů má zásadní význam pro celé další dějiny církve: první křesťané tím dali jasně najevo, že služba lásky / pomoc trpícím / charita / diakonie nebo jak ještě to můžeme nazvat, je nedílnou součástí poslání církve, patří k němu stejně podstatně jako hlásání evangelia (martyria) či vysluhování svátostí (liturgie).

Symbol dobrého pastýře má dlouhou historickou tradici. Označovali se tak někteří antičtí panovníci. Titul dobrého pastýře přijal i sám Ježíš. My salesiáni chceme, podle vzoru Dona Boska, být pastýři dětí a mladých lidí. Ale potřebujeme ještě dnes nějaké pastýře? Není to překonaný model?

Učedníci cestou do Emauz: Ježíš šel s nimi, ale oni ho nepoznali. Ježíš jde s námi a my to nevíme; až to zjistíme, může to změnit náš život. Rozdíl mezi křesťanem a nekřesťanem není v tom, že by křesťan byl lepší, mravnější, chytřejší, moudřejší…, ale v tom, že ví, že ho v každém okamžiku života doprovází Bůh. A nejvíc...

V Matoušově velikonoční zprávě hrají hlavní roli ženy. To je v rámci tehdejší patriarchální společnosti překvapující, zvláště když vezmeme v úvahu klíčový význam této události z hlediska křesťanského zvěstování.

Včera, v pátek 20. 3., jsme se rozloučili s Ludmilou Česalovou, salesiánkou spolupracovnicí. Zemřela po šesti letech utrpení a zároveň láskyplné péče svých nejbližších.

Samařská žena: víra je neustálé hledání, ptaní; nikdy nebudeme mít zodpovězené všechny otázky.

Kázání z roku 2020 - z doby covidu, a také z doby, kdy u nás začínaly veřejně mluvit oběti sexuálního zneužívání v církvi. Vyprávění o Abrahamovi, který se vydal na cestu, bylo v té chvíli velmi aktuální, a věřím, že je aktuální i dnes.

Toufarův příběh ukazuje sílu lidského zla, zvlášť když se k němu spojí víc lidí dohromady, nebo dokonce celý stát a jeho mocenské nástroje. V takové situaci je snadné se s tím zlem ztotožnit, neprotestovat proti němu, stát se jeho součástí. To rajské lákání na chutné ovoce je velmi svůdné, protože se tam slibují různé výhody: budeme mít víc peněz,...

Mezi věřícími vidíme často vzájemné nepochopení: jeden považuje za svaté to, co vyšlo v církevním dokumentu, druhý klade větší důraz na své svědomí. Jeden chápe Bibli doslova, druhý hledá vědecké výklady, které doslovné chápání zpochybňují. A docházejí k protichůdným závěrům. Jak to vysvětlit?